V nohách a nervové soustavě dobíhá včerejší trochu extenzivní taneční produkce - na vašem místě bych toho dneska ode mě nečekal zrovna moc. Taky jsem si koupil nové kalhoty, vypadají úplně stejně jako ty staré, jednomu to docela pomáhá nepropadnout existenciálnímu zmatení. Mirek Topolánek a Jiří Paroubek se o něčem baví, deníky taky řeší velmi specifickou formu „teplické spravedlnosti". Voda stoupá, fakticky a možná i v přeneseném slova smyslu.
Lidové noviny otevírají zprávou o tom, že sociální a občanští demokraté předjednávají povolební pakt. Poprvé o takové možnosti podle deníku předsedové obou stran jednali před třemi měsíci, v době rozhovorů o ustavení současného kabinetu. „Tématem podle informací LN od důvěryhodných zdrojů z obou stran byla právě možnost povolební spolupráce. ‚Samozřejmě se nemluvilo o konkrétním uspořádání. To bude dáno až výsledky voleb. Ale vůle dohodnout se na případné spolupráci byla z obou stran. S Jiřím Paroubkem se nyní údajně hovoří mnohem lépe než kdy v minulosti,‘ popsal LN zdroj, který si nepřál být jmenován. ‚Existuje velká obava, že vládnutí s komunisty by pro nás mohlo být smrtící. Navíc je krize a její vrchol teprve přijde. Za takové situace jsou podobné úvahy logické,‘ tvrdí i zdroj LN blízký Jiřímu Paroubkovi." Martin Zvěřina to údajné sbližování popisuje jako „partnerství z děsu". „Oba vůdci musí totiž počítat s tím, že když v říjnu nezvítězí, půjde jim po funkci nemálo spolustraníků. Dalším vektorem, který je žene k dohodě, je Václav Klaus. Jeho sólování po pádu Topolánkovy vlády oba zaskočilo a nepochybně se vynasnaží, aby hradní pán neměl podobnou příležitost." Jasně, nějaká logika by byla. A převzít vládu v době kulminující krize může být vítězství trochu Pyrrhovo. Pokud by si ale člověk představil praktickou podobu té dělby moci a její důsledky, zachvátí ho vlastní varianta děsu. A kdoví, jestli by to spojení pro obě strany zachránilo jejich dominanci na politické scéně. Třeba by postupem doby vyprovokovalo nějakou zásadnější změnu - obávám se, že vůbec ne k lepšímu. Jinak zprávu na titulce deníku ilustruuje koláž, vypadá to, jako kdyby se na tom obrázku za Topolánkem a Paroubkem zapínal (nebo rozepínal) veliký poklopec. Být dneska trochu víc ve formě, asi bych zkusil nějakou tu interpretaci.
Mladá fronta Dnes otevírá obsáhlým textem o vyděračských policistech z Teplicka. Podle svědectví bývalého majitele autobazaru Michaela Bartese tři detektivové z hospodářské kriminálky vybírali od místních podnikatelů výpalné, on sám jim prý dal tři miliony. Mezi těmi údajně zkorumpovanými policisty je i Adam Řebíček, bratr bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka, o němž se během jeho působení ve vládě taky říkalo ledacos - firma, jejímž byl spoluvlastníkem, se stala velmi úspěšnou v řízeních o státní zakázky, podíl ministr prodal za velký pytel peněz, postavil si za ně mimo jiné dům v Dubaji, prazvláštní jsou i někteří exministrovi kamarádi. „V roce 2008 se spolupráce zvrtla. ‚Přišel za mnou Radek Turišin s tím, že musím zaplatit 150 tisíc, jinak půjdu sedět,‘ říká Bartes. Rozhodl se nezaplatit - a skutečně skončil za mřížemi. Policisté totiž nevěděli, že si je po celou dobu nahrával. Když se po třech měsících vrátil z vazby, s policisty se znovu scházel a opět je nahrával. Tyto nahrávky má MFD k dispozici. Na jedné z nich říká Bartes Řebíčkovi, že je všechny udá. Řebíček, který mezitím odešel od policie, odpovídá: ‚Já jsem teďka na volný noze, takže mně ta podmínka, kterou dostanu, sice ublíží, ale prostě pojedu dál. Brácha už je taky odstřelenej, takže jemu to taky neublíží,‘ říká." Ufff... Jinak vůbec to dnes v novinách vypadá na den policejního píár. Kromě té story z Teplicka se v nich najdou fotografie, dopraváka, který pomáhá a chrání basy piva, jež se vysypaly z nabouraného náklaďáku na Barrandovském mostě, uklízí je do kufru služebního auta, aby je to na čerstvém vzduchu zbytečně neofouklo.
Hospodářské noviny potěší textem o výši bankovních poplatků v Česku. „Roční náklady na účet činily zhruba 63 eur, což odpovídalo asi 1575 korunám. Levněji je v Rakousku, Polsku, na Slovensku i v Maďarsku. V posledně zmiňované zemi činily roční náklady na účet pouhých 42 eur." Ještě, že si ty moje prachy berou, kdoví co nerozumného bych s nimi jinak provedl.
Petra Koláře z LN trochu udivila tisková zpráva sociální demokracie. Jiří Paroubek v ní odsuzuje útok na poslance ODS Vilímce, kterého někdo v Plzni zmlátil, snad kvůli politice. „Vztáhne-li někdo ruku na člověka pro jeho odlišný politický názor, jako by ji vztáhl na mne." Chápu Paroubkovo rozhořčení. Trochu ale pochybuju, jestli při té příležitosti bylo nutné parafrázovat (nevím, jestli vědomě) v evangeliích zaznamenaná slova Ježíše Krista a nenápadně tak p. t. čtenářstvu naznačovat, s jakým formátem osobnosti má co do činení. Lidem, kteří vskutku netrpí atrofií citu pro vlastní důležitost, se ale takové věci občas stávají.
