ODS jako dočasné vítězství Mirka Topolánka, los kvalifikace na mistrovství světa ve fotbale („Tohle musíme vyhrát" - Blesk), počasí a související šoky - zima tentokrát přinese sníh.
Deníky se víceméně shodují v tom, že stranické jednání pro premiéra a předsedu ODS mohlo dopadnout hůř. Topolánkově konkurenci uvnitř strany se nepovedlo svázat zvolení Václava Klause prezidentem a přežití vládní koalice. Podle Hospodářských novin se toho předsedovi občanských demokratů podařilo dosáhnout i vhodnou organizací kongresu. „Začal v pátek večer pod oficiálním názvem ‚Společenské setkání‘. V praxi šlo o mohutný večírek, který pro mnoho delegátů skončil v pět ráno v několika barech v centru Prahy. Někteří delegáti v sobotu odpoledne nemohli ani mluvit, natožpak se zúčastnit diskuse. Zbraň proti kritikům č. 2: Usadit delegáty do potemnělého sálu v paláci na Žofíně a naservírovat od devíti ráno do čtyř odpoledne jeden projev za druhým. Nebylo málo těch, co nevydrželi."
Chmurný obraz kongresu líčí v komentáři pro Mladou frontu Dnes Bohumil Pečinka, už titulek Teatrum Topolum napovídá, že situace je vážná, a zaslouží si proto oprášení zbytků středoškolské latiny. „Po celý osmnáctý konrgres byl tentokrát typický zvláštní druh lhostejné pasivity a mlčení, provázený křečovitými žádostmi českého premiéra o pochvalu, která nepřicházela. Předseda ODS v tu chvíli připomínal člověka, který řeší symptomy problémů tím, že o nich nebude mluvit a potlačí je. (...) Tím, že vnutil letošnímu kongresu divadelní a nekritický ráz, reagovaly vlivné stranické skupiny stáhnutím se do sebe, předčasnými odjezdy do krajů a různými bezručovskými poznámkami, že přijde den." Německá verze té „bezručovské" poznámky, jak známo zní: es kommt der Tag (viz jeden z Topolánkových mediálních skandálků). Je fajn zjistit, že obě znesvářená křídla občanských demokratů říkají fakticky totéž, jenom jiným jazykem.
Právo píše o vystoupení Pavla Béma, který na kongresu popisoval důsledky, jaké by podle něj měly možné výsledky prezidentské volby. "Ten pro ODS katastrofický scénář by znamenal vítězství ekonoma Jana Švejnara, vytvoření hradního bloku Strany zelených, sociálních demokratů a exprezidenta Václava Havla, drtivou prohru ODS ve volbách a Klausův odchod z české republiky na Harvardovu univerzitu. Optimistická varianta počítá s Klausovým znovuzvolením a úspěchy ODS. V Bémově nadsázce by na počátku měl být novinový titulek ‚Topolánek si pozval Bursíka na kobereček‘." Přehledně řečeno, akorát ten Harvard mi v tom nějak neštymuje. Co tam? Trénink basketbalu?
Alexandr Mitrofanov v Právu kritizuje Topolánkovu „pistolnickou" rétoriku. „Mirek Topolánek se vyžívá ve střelbě a nutí celé společnosti představu, že žijeme v prohnilém státě, v němž bude nutné vyříznout nejeden vřed. On je ten povolaný, ostatní by měli souhlasit, jinak riskují obvinění z různých hříchů, neloajalitou počínaje a příslušností k organizovanému zločinu konče. To je pro ODS potenciálně nebezpečný stav. Lidé nemají rádi život v napětí s nejasnými konci." Těžko říct, ohledně konce jich asi většina má představu - alespoň rámcově - docela jasnou, s premiérem a jeho názory zas až tak nesouvisejí.
Erik Tabery v komentáři pro Lidové noviny vyslovuje premiérovi rezervovanou pochvalu. „V tuto chvíli je jasné, že jedinou garancí koaličního a tedy standardního vládnutí je Topolánek. Lidovci a zelení jej berou jako férového partnera. Proto by pro vývoj země bylo lepší, když by změnil své chování, než kdyby odešel (ne že by to v blízké době hrozilo). Tohle přesvědčení ale nemusí vydržet dlouho."
Kromě domácí politiky toho v novinách skutečně moc není, Právo nicméně potěší pozorností, již systematicky věnuje soutěži Missis 2008. Její moravské kolo vyhrála Diana Hankeová z Brna. „Vítězka moravského finále a její desetiletý syn zaujali porotu už v takzvané volné disciplíně, pro kterou si každý pár mohl připravit libovolný výstup o délce několika minut. Diana s Jakubem vsadila na energické vystoupení s prvky aerobiku, při kterém si se svým synem dokonce zahrála na flétnu. V kategorii módní přehlídky vítězný pár triumfoval originálním ježibabím kostýmem. (...) O hudební doprovod sobotního moravského finále se staraly zpěvačky Petra Janů, Jana Kociánová a zpěvák a moderátor Vlasta Korec." Snad záchranná služba stíhala všechny ty roztomilostí předávkované nešťastníky rozvézt na příslušná místa.
Blesk uvnitř vydání hlásí, že „Matušku přepadne na Floridě Eldorádo". Pořád lepší, než kdyby to bylo tornádo. V horoskopu mi stejný deník dává kapky. „Vaše vodnářské myšlenkové pochody je těžké jenom zachytit, natož je pochopit." To komentovat nebudu, stejně by mi zase nikdo nerozuměl.
Uklidnit se mě snaží MfD, podle jejího horoskopu se „všechno, co vás trápilo, blíží ke konci". To je sice fajn, ale já se k němu blížím taky a kdoví, jestli tam nedojdu dřív.
Aha! zjistil, že „Jágrova Inna nemaká!". Taky bych nemakal. Proč nejsem Jágrův?
Foto: Karel Šanda, Petra Mášová, archiv Týdne
