Mirek Topolánek se rozpovídal, až se i za oceánem roztřásla okna - lidem, kteří se zbaví nějakého závaží, se podobné věci stávají, deníky vše pečlivě zaznamenávají. Zase mi nepřišel Blesk, úplně bez něj ztrácím jiskru.
Na titulních stranách pochopitelně politický vývoj po pádu vlády, na vnitřních stranách taky, nemluvě o stranách komentářových. Na kultuře film Normal, na sportu sport. Právo v otvíráku naznačuje, že prezident sestavením nového kabinetu asi nepověří Mirka Topolánka, vychází ze slov Klausova tajemníka pro Českou televizi. „A nemusí to být pro Topolánka jediná nepříjemná zpráva. Podle náznaků Jakla by se mohl dozvědět, že další život jeho vlády může být jepičí. Jakl si totiž neumí představit, že by dosavadní vláda měla zůstat u moci v řádu měsíců. Přitom do konce českého předsednictví zbývají ještě tři měsíce. České předsednictví Jakl označil jen za technicko-administrativní pořadatelskou roli."
Hospodářské noviny naopak titulkem předvídají „zákopovou válku". „‚Nemáme nejmenší ponětí, s čím chce prezident přijít, skoro to vypadá, že žádný plán neexistuje,‘ řekl jeden z blízkých spolupracovníků premiéra. Podle několika zdrojů nakonec prezident dá šanci Topolánkovi, bude ale požadovat, aby mu přinesl i podpisy zajištěnou podporu ve sněmovně. V tu chvíli by se ale Topolánek neobešel bez generální dohody s ČSSD - a to i na datu předčasných voleb.
Lidové noviny píší, že „Paroubek se bojí, nechce vládnout". Sociální demokraté podle deníku chtějí prosadit jednu ze dvou variant. „Podle scénáře s názvem ‚nová vláda ODS' by měl Klaus pověřit sestavením kabinetu opět občanské demokraty, ale už ne Topolánka. S někým, kdo by se - podle jednoho ze sociálních demokratů - ‚vynořil, užil si pět minut slávy a pak se navždy ztratil‘. V kuloárech se v této souvislosti skloňuje jméno pražského primátora Pavla Béma." Představa těch kuloárů, jimiž zní mohutné: Bém, Béma, Bémovi, Béma, Béme!, Bémovi, Bémem, mě tohle ještě pořád ne dost jarní ráno celkem rozjasnila. Dalším scénářem je podle LN vláda úřednická. „Ta by podle ČSSD připravila půdu pro volební výhru socialistů. Ti ale nemají v tuto chvíli dostatečný počet sto jednoho hlasu, aby mohli prezidentovi dokázat, že tento kabinet bude mít jistou pozici ve sněmovně." Stejný deník rekonstruuje jednání, která hlasování o důvěře předcházela. Premiér prý nabídl Demokratické straně zelených, k níž patří zelené „rebelky" Zubová a Jakubková, uznání za oficiální parlamentní stranu. Paroubek tuhle nabídku podle LN přebil tím, že by demokratičtí zelení mohli mít zástupce v případné úřednické vládě.
Jiří Leschtina v HN spekuluje i o tom, že by se prezident jaksi utrhl ze řetězu. „Například může hned při prvním nebo druhém pokusu pověřit nestranického, ale Klausovi blízkého euroskeptika (po téhle zemi jich běhá spousta). Takovou osobou sestavený kabinet by sice těžko získal důvěru v parlamentu, ale mohl by tady jako zjevení vládnout až do voleb. Ústava totiž neurčuje, dokdy musí hlava státu přistoupit k dalšímu pokusu, pokud ten předchozí nevyjde." Petr Fischer se ve stejném deníku pokouší nahlédnout situaci optimisticky. „Pro skutečné milovníky a zastánce demokracie je to přece ten nejkrásnější okamžik. Kdy jindy než v době politické krize se odhalují politické charaktery a podstata systému, ve kterém žijeme? Nezbývá než držet palce. Oběma stranám sporu. Nebo ještě lépe všem. Pokud tedy i po dvaceti letech stále ještě platí: máme, co jsme chtěli." To je tedy otázka. Máme, co jsme chtěli? Máme, co jsme si zasloužili? Co jsme to vlastně chtěli? Nebyla to náhodou pitomost? Jak to udělat, abychom nedostali, co jsme si zasloužili? Ani Mladá fronta Dnes nedává rozběhnutému mozku odpočinout a staví ho před další strašné dilema. „Móda silikonových ňader: Proč ano, proč ne".
Daniel Kaiser se v Lidových novinách pokouší o jakýsi psychologický portrét Mirka Topolánka. Opatřen je titulkem nezvykle výmluvným: „Menší svině, to jsme my". „Topolánek sám vycházel z předpokladu, že jeho hlavní protivníci jak v opozici, tak uvnitř OSD zastupují zájmy několika partiček z podsvětí a různých polomafiánských kruhů. Toto vidění světa si patrně osvojil už v dobách, kdy v politice teprve pronikal na celostátní úroveň. K pochopení tehdejší Topolánkovy mentality potřebujeme kromě toho zabrousit i do kulturologie a uvědomit si, jak nehostinná a nepříjemná dokáže být Praha vůči lidem, kteří přišli z takového daleka, že je i v běžné mluvě prozrazuje akcent. (...) Mezi zločince chodí člověk ozbrojený. Topolánek se postupně obklopoval lidmi, kteří se v ostrém prostředí dokážou pohybovat a ledacos umí zobchodovat. (...) Ledacos z toho, co se kolem premiéra dělo, se vešlo do výkladového schématu ‚Jsme možná trochu svině, ale oni jsou větší svině‘. Údajný úplatek pro místopředsedu vlády Jiřího Čunka měl být 500 tisíc korun. Hřímali proti němu sociální demokraté, jejichž důstojník pro mediální operace Jaroslav Tvrdík stihl z ČSA za dva a půl roku svého ředitelování vyvést na fakturách za konzultace 330 milionů korun."
Horoskop MfD: „Jsou rozhodnutí, před nimiž uhýbat nemůžete. Naštěstí pro vás se dnes bude rozhodovat rychle, lehce a podle reakcí okolí dokonce i velice dobře." Že bych byl alespoň pro jednou ušetřen těch muk při výběru mezi položkami jídelního lístku? Alespoň něco.