Ranní cesta tramvají proběhla bez zaznamenáníhodných událostí. Deníky popisují to, co musí - verdikt Ústavního soudu o lisabonské smlouvě, vraždění v Bombaji a taky pár vlastních poznatků.
Lidové noviny otevírají spekulací, že lidé kolem prezidenta Klause chystají založení nové euroskeptické strany. Indicií pro to zatím není vysloveně moc. Citují v té souvislosti europoslance Jana Zahradila: „Že vzniká něco jako Liberta.cz pod jakousi záštitou prezidenta, lidí okol něj a CEP, o tom se mluví, šušká. Nic bližšího o tom ale nevím." Prezidentův asistent zase říká: „Zatím to není k žádnému veřejnému vyjadřování. Ale logicky vzato se teď na pravici otevřel prostor. Ta úvaha je celkem logická. (...) Jestli jste slyšel skloňovat mé jméno nebo jméno někoho jiného... Tak by to byl někdo jiný." Mějme tedy na paměti, že v případě, že uslyšíme jak se z nějakého temného koutu linou slova: Havlík, Havlíka, Havlíkovi, Havlíka, Havlíku!, Havlíkovi, Havlíkem, je to nějaký jiný Havlík. V podstatě si toho vůbec nevšímejme, možná bude lepší si nevšímat vůbec jakéhokoli skloňování čehokoli, možná bude dokonce vůbec nejlepší přestat skloňovat. Alespoň titulkem se zprávou souvisí i text Petra Macha právě z CEPu, který LN uveřejnily v rubrice Úhel pohledu: „S lisabonskou smlouvou není dobojováno!" Náznak toho, že by se mělo bojovat na půdě nové politické strany, v článku ovšem není. V závěru Mach Česko nabádá, aby si v textu smlouvy vymínilo alespoň takové ústupky, jaké si tam prosadí Irové. „Každopádně by bylo rozumné ještě před zahájením projednávání v parlamentu počkat na to, co bude chtít irská vláda - abychom mohli najednou posuzovat novou lisabonskou smlouvu obsahující ústupky pro Irsko, které si může vyjednávat díky tomu, že dalo možnost lidem v referendu lisabonskou smlouvu odmítnout." Šance hypotetické euroskeptické strany v poznámce zvažuje Martin Weiss: „Zatímco mezi aktivními provozovateli euroskepse převažují intelektuálové odkojení anglosaským liberalismem či konzervatismem, názory široké veřejnosti vypadají jinak: nejvíce proevropští jsou voliči ODS, nejvíc se Bruselu bojí komunisti. Tomuto paradoxu, který odolává času, by nová strana musela přizpůsobit fazónu. Její ideologií by tedy byl národnější, tedy levicovější poloha klausismu. Kolik lidí by se vzdalo možnosti volit levicové či pravicové programy jen kvůli tomu, aby šli za Klausem? Dost na to, aby to nadlouho zaměstnalo a rozhádalo ODS, která zatím euroskeptické hlasy dokázala integrovat."
Mladá fronta Dnes na titulní straně referuje o přepisu rozhovoru Mirka Topolánka s Nicolasem Sarkozym, který vyjde v dnešním Reflexu - časopis prý dokument získal z diplomatických kruhů. Vznikl v době Topolánkova jednání v Paříži, kde premiér vyjednal francouzskou podporou českému předsednictví výměnou mj. za to, že se Česko nebude francouzům plést do „jejich" Unie pro Středomoří. Sarkozy Topolánkovi například řekl: „Jednat s Araby není vůbec jednoduché. Přeci nejde, aby Středomoří předsedali Švédové. Chci Unii pro Středomoří prezentovat jako dohodu mezi Českou republikou a Francií. A tobě odpadá jeden problém, jak čelit rozhádaným lídrům ve Středozemí, dost na tom, že musíš zvládat politickou situaci doma." Únik záznamu vysvětluje šéfredaktor Reflexu Pavel Šafr: „Pro tu delegaci, která seděla s Topolánkem u stolu, to musel být neuvěřitelně silný zážitek. Domnívám se, že ten, kdo u toho byl, se o něj chtěl podělit." Nevím - jestli někdo chtěl trochu skandalizovat Sarkozyho, tak kromě toho jistě dosáhl i toho, že se v Topolánkově přítomnosti budou lidé bát otevřít pusu, protože jinak by je někdo z premiérova okolí mohl taky napráskat novinám.
Ve stínu velkých dějin probíhá ve sněmovně tradiční „porcování medvěda", ukrajování z rozpočtu na různé bohulibé účely - typu 150 tisíc na opravu vrat hasičské zbrojnice v Libišanech na Pardubicku, jímž si poslanci ve svých obvodech vylepšují pověst. Hospodářské noviny vypichují dlouhodobé úspěchy lidoveckého poslance Šustra na tomto poli, každý rok dokáže z rozpočtu vycucnout desítky milionů pro tělovýchovnou organizaci Orel. Letos to zřejmě bude jenom patnáct - to víte, je krize. Šustr o tom mluví s charakteristickou skromností: „Nezdá se mi, že by se mi příliš dařilo. Jestli získáme patnáct milionů, není to moc. Byly doby, kdy Sparta Praha dostávala pětadvacet milionů, a to je jen jeden oddíl. O nás se mluví, protože máme takový zajímavý název. Orel, to se dobře pamatuje." Za ty roky jsem si stihnul zapamatovat i název Šustr (viz dění kolem Sazky apod.).
O stejné věci píše i dnešní Právo: „Ze státní kasy by mělo být uhrazeno i 3,75 milionu na blíže nespecifikované ediční projekty, příspěvek 4 miliony na ortopedické sympozium, výstavbu skladu krmiv, umělý trávník na házenkářské hřiště či příspěvek na plastiku medvěda brtníka." Co jiného by se taky z „porcování medvěda" mělo platit? Mělo by se zavézt pravidlo co rok, to brtník.
Horoskop MfD je ke mně nemilosrdný: „Dneska se moc radovat nebudete." Ale já už se radovat stihl. Nenaštvou se hvězdy? Honem nasazuji přiměřeně zachmuřený výraz a jdu se podívat na nový český film.
