27. 4.: Roušku nasadit! Literu g napsat!

K dnešním vydáním je radno přistupovat obezřetně, vzhledem k tomu, že na titulních stranách řádí prasečí chřipka, doporučuju rukavice a roušku.

Deníky nejsou jednotné v tom, zda momentální situace velí spíš k hysterii, nebo nadhledu. „Světu hrozí smrtící chřipka", píše v otvírákovém titulku Mladá fronta Dnes, Lidové noviny popisují stav věcí zdrženlivěji - „Nová panika: prasečí chřipka". Hospodářské noviny volí deskriptivní sdělení: „Prasečí chřipka - 81 obětí. Za měsíc může být v Česku." V Česku krátce pobyl David Duke, pak ho policie odvezla, v Krupce demonstrovali neonacisté, k žádným srážkám nedošlo, ale všichni se shodují, že by k nim dojít mohlo. Hrál se hokej. Porazili jsme Dány - aspoň že tak.

Lidové noviny věnují značnou pozornost Jiřímu Čunkovi, který v rozhovoru říká, že za hypotetickou stranou jeho konkurenta Miroslava Kalouska můžou být peníze známého zbrojaře. „Pokud by ale měla ta strana fungovat, vyžaduje to několik desítek milionů korun, protože vytvořit novou stranu je velmi drahá věc. Pak si myslím, že ji může založit s někým, kdo ty peníze má. Pak by ji jistě tvořil se svým přítelem zbrojařem Richardem Hávou." LN píší, že Čunka opouštějí „bývalí věrní". Kromě Miroslava Kalouska a Vlasty Parkanové deník zmiňuje také poslance Ladislava Šustra, známého svým upřímným zájmem o blaho a prosperitu firmy Sazka, a bývalého ministra životního prostředí Libora Ambrozka.

Hospodářské noviny přinášejí hned dva názory na vypovězení Davida Duka. Nedávná posila redakce Ondřej Neumann ve sloupku na titulní straně píše, že „při pacifikaci Duka policie ohýbala paragrafy jako lékořicový pendrek". Tomáš Němeček její zákrok proti známému rasistovi naopak docela vítá: „Čeští extremisté jsou jako Vančurovo strašidlo Barbucha. Sílí jen, když se ho bojíte. Tento víkend pozvali do Prahy bývalého předáka Ku-Klux-klanu a do severočeské Krupky svolali protiromský pochod. Obě akce splaskly ze dvou důvodů, jaké zabíraly i na Barbuchu: narazily na sílu a staly se směšné. (...) Samozřejmě by bylo čistší, kdyby to policie provedla hned na letišti, a zábavnější, kdyby si ho odvedli až z přednášky. Je to ale srozumitelná zpráva pro další globální obchodníky s rasismem: V této zemi nejste vítáni a příště byste mohli strávit odpoledne připoutáni k radiátoru na služebně." No. Ne, že by pohled na pana Duka eskortovaného policí nebyl docela příjemný a ne, že by mu člověk nepřál trochu toho strádáníčka (už jenom pohled na tu plastikou upravenou tvář je poněkud vysilující). Nevím ale, jestli je to hluboké uspokojení nad představou nositele zvrhlých názorů připoutaného k radiátoru tak docela na místě. Koho všechno ještě by takhle měli na strážnici přicvaknout?

Jiří Franěk v Právu volí skeptičtější tón: „... se svobodou jsou jen trable. Tak třeba ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart si v téže televizní besídce, ale v trochu jiné souvislosti postěžoval, že svoboda slova v USA je problém. Zvláštní mi ale přijde, že si tam kdekdo může kdákat libovolné pitomosti, ale rasismus vyšel z módy. Zato my máme protiextremistický zákon ostrý jako šalvostr, o masovém latentním rasismu však nikdo nepochybuje a náckové po náměstích pochodují pomalu týden co týden. 161 000 podpisů pro akci chomutovské primátorky Ivany Řápkové je toho skrytého rasismu důkazem přímo skvoucím." Vlastně s Jiřím Fraňkem souhlasím, zpětně si uvědomuju, v čem mi nadšení Tomáše Němečka trochu vadilo - policejní show se vydává za zprávu o zemi. Věci jsou ale složitější, ony jsou teda vždycky složitější, ale tentokrát přeci jenom trochu víc. Viliam Buchert v Mladé frontě Dnes policejní zásah proti Dukovi jednoznačně odmítá. „Je nesmyslné zakazovat někomu myslet jinak, i když jsem přesvědčen, že tisíckrát nemá pravdu."

Bohumil Doležal v Lidových novinách komentuje jisté sblížení Václava Havla a ODS a hodně podrážděnou reakci „pravověrných" občanských demokratů na ně. „Ti lidé nenávidí Havla víc než KSČM v situaci, kdy Havel své stanovisko k ODS přeci jen výrazně zmírnil, a jejich rétorika se až tak neliší od té Paroubkovy. Tito lidé bojují minulé bitvy. Integrace Havlových stoupenců do ODS by byla jistě nesmyslná, ani oni by ji nejspíš nechtěli. Jejich podpora ve střetu Topolánek - Paroubek je možná a důležitá. Časté tvrzení o bytostné levicovosti českého národa je nesmysl, síly jsou vyrovnané, jen část občanského tábora, totiž ta havlovská, není schopna se zorganizovat do funkční politické strany a fundamentalisté v ODS ji fanaticky odmítají."

Velkou radost mi udělaly Hospodářské noviny, otiskly článek prorektora ČVUT Pavla Ripky o 13 podle něj nejdůležitějších problémech zdejších vysokých škol. Konstatuje v něm, že se podařilo „zastavit rozjetý obrněný vlak reformy terciárního vzdělání". Redakce se od té formulace odrazila a přes můstek trochu oslí došla k tomu, že text doprovodila skoro půlstránkovou reprodukcí malby anonymního umělce - je na ní přepadení britského obrněného vlaku během první búrské války. A je tam všechno. V temných odstínech zachycená africká krajina, útočící búrská vozba a hlavně ten vlak - pancéřové kouřící monstrum, majestátní mašina, která do toho prostředí spadla z nějaké dávné sci-fi. Dlouho, dlouho jsem se koukal.

Aha! na titulní straně vybízí k udělání si testu: „Jak píšete g, takoví jste v sexu". Uvědomil jsem si přitom, jak strašně dlouho jsem v té dnešní - ach, tak computerizované - době nenapsal literu g. Pokusy to po výzvě Aha! dohnat vedly k tomu, že jsem na papír, ztuhnuv vědomím odpovědnosti, psal klikyháky, jež se se vzpomínkou na vlastní rukopis moc neslučovaly. Strašná nejistota tedy trvá.