Ticho, až z něj zaléhají uši. Historky z podsvětí. Historky z fotbalových trávníků. Historky z fotbalového podsvětí.
Deníky rozpitvávají reakci Jiřího Paroubka na Vyšehradskou výzvu, v níž někteří sociální demokraté vyjadřují nespokojenost se směřováním strany, především s její podle nich příliš marketingovou politikou. Předseda sociální demokracie napsal, že některé z myšlenek autorů sdílí. „O prosazení mnoha z nich totiž usiluji již od svého nástupu do funkce předsedy v projektu modernizace ČSSD." Právo cituje zdrženlivější vyjádření ve vnitrostranickém bulletinu: „Pokud mají tito přátelé pocit, že je o problémech, o nichž se ve výzvě zmiňují, potřeba debatovat uvnitř strany, promptně jsem jim to umožnil." Trochu mocnářské vyjadřování - znamená „umožnil diskusi" to, že autory výzvy nenechal zavřít?
Noviny dál popisují kauzu pražského podnikatele Romana Janouška, který má problémy s policií (tou švýcarskou, pochopitelně). Hospodářské noviny popisují Janouškovy obchody s magistrátem, zmiňují i firmu Navatyp, jež pro Prahu spravuje 10 tisíc bytů. Její původní majitel před dvěma roky zemřel. „Po půl roce jednání Navatyp ovládli noví majitelé prostřednictvím společnosti Mist (anglický výraz pro mlhu). Podle několika zdrojů HN, dobře obeznámených s vlastnickou strukturou Navatypu, dnes stavební společnost ovládají rovným dílem podnikatel Roman Janoušek a zastupitel ODS na Praze 10 Tomáš Hrdlička." To působí jako docela slušné šméčko (pražský výraz pro šméčko). Lenka Zlámalová v poznámce pro stejný deník píše, že Janouškova kauza, jakkoliv se dotýká Topolánkova konkurenta Béma, nakonec poškodí spíš Topolánka. „Karlu Schwarzenbergovi může Janoušek pomoci k lepšímu výsledku. Ohrožuje ale smysl bytí strany TOP 09 - společnou vládu s ODS. Metropolitní kšeftař je tak vážným nebezpečím pro celou pravici a posouvá nás blíž vládě socialistů a komunistů nebo koalici ČSSD-ODS. Obě sestavy jsou konečnou pro Mirka Topolánka, nikoliv nutně pro Pavla Béma. (...) Pro Topolánka není nijak lákavá představa, že kdyby náhodou volby vyhrál a postavil vládu, bude existenčně záviset na hlasu Pavla Béma a jeho věrných souputníků z pražské kandidátky ODS. Jenže alternativou nepříjemného soužití je alespoň dočasný odchod do politického důchodu." Daniel Kaiser v Lidových novinách o Janouškově kauze píše jako o „bezkonkurenčně nejdůležitější události léta" a zaráží ho ticho, s nímž na ni reagují nejenom opozice, ale i úřady. Moc od nich taky neočekává, ilustruje to historkou z práce protikorupční policie. „Jak to u protikorupčních chodí, jsem se mohli dozvědět nedávno z Rádia Česko: policie odposlouchávala šéfa marketingu Českých drah, kterého podezírala z vyvádění státních peněz, a odposlechla přitom náměstka protikorupční policie. Ten totiž šéfovi marketingu volal vzápětí poté, co nahlédl do spisu, že pro něj má žhavou zprávu. Rádio Česko skoro nikdo neposlouchá, šokující zpráva zapadla a zmíněný náměstek zůstal náměstkem. Na takové vymahače spravedlnosti zrovna velký spoleh není. Pokud je tedy lobbista vinen a neusvědčí ho Švýcaři, pravděpodobně se mu nic nestane." Na té historce nezaráží jenom pracovní etika toho pana náměstka, ale i míra, do níž má všechno na háku. Volat odposlouchávanému, že se dostal do průšvihu, právě na ten odposlouchávaný telefon, je projevem velké sebejistoty či velké stupidity. Nebo že by obojího?
Mladá fronta Dnes přináší portrét šéfa severočeské sociální demokracie a Paroubkova poslaneckého asistenta Petra Bendy, o kterém se toho povídá ledacos, na jméno to ale do novin nikdo neřekne. I politická konkurence si dává pozor na pusu (podobně jako ČSSD ve vztahu k Janouškovi). „Spolupráce ČSSD a ODS fungovala v Teplicích za doby Bendova náměstkování a stejně dobře to nyní klape na kraji. Teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS) se k Bendovi moc vyjadřovat nechce. ‚Na radnici nepůsobil ani negativně, ani pozitivně,‘ říká vyhýbavě. (...) Když MF Dnes chtěla hovořit o působení Bendy v čele Krajské zdravotní, byl to opět člen ODS Petr Fiala, kdo byl na slovo skoupý."
Jiří Franěk píše v Právu o obtížích a sporných momentech při trestním postihování slovního vyjadřování extremismu. Zmiňuje „kauzu" s rasismem včelích medvídků (nebo jak se ty bytosti jmenují, zrovna tenhle večerníček mě teda dost vytáčel). „Podstatně hůř je na tom ovšem jeden mladý dokumentarista, s nímž se náhodou znám. Ten chtěl natočit film o Dělnické straně, a aby při setkání s jejími vůdci naladil atmosféru, zdvihl pravici a zvolal: ‚Heil Hitler!‘ Dělnická strana na něj podala žalobu podle toho paragrafu s dlouhým jménem, který zákonodárci vymysleli proti extremistům a on v tom teď ošklivě lítá." Trochu se mi točí hlava z té dialektiky.
HN píšou, že komunisti jsou ochotni zopakovat svou omluvu za politickou perzekuci v době jejich vlády, kterou strana přijala na sjezdu v roce 1989. „Politický pragmatik Vojtěch Filip má ale pro přednesení omluvy dvě podmínky: Znovu se komunisté budou kát až ve chvíli, kdy to po nich ČSSD bude chtít jako podmínku pro vládní spolupráci. A socialisté prý musí zrušit tzv. bohumínské usnesení z roku 1995, které jim užší politickou spolupráci s KSČM zakazuje." Omluvě opřené o takto neprůstřelně upřímnou lítost se jistě bude dát věřit.
Blesk se pustil do srovnání cen všeho možné před pěti lety, před rokem a dneska. Nejvíc podle něj zdražily alnagon (266 procent) a hnědé uhlí (92 procent). Večerní program zbohatlického zhýralce: nasypat do kamen, čuchat ten sirný smrad, hodit do sebe pár áček a koukat, jak se plameny mihotají.
