Při listování českými deníky by jednoho skoro napadlo, že se v téhle zemi bude brzy volit prezident nebo co. Václav Klaus se naštval na Martina Bursíka, srovnání majetkových poměrů Václava Klause a Jana Švejnara, seznamy zrádců, kteří by měli volit Jana Švejnara a ve skutečnosti chtějí dát hlas Václavu Klausovi, průzkumy veřejného mínění. A tak.
Právo otevírá zprávou o seznamu sedmnácti údajných „zrádců" z klubu ČSSD, kteří prý v tajné volbě budou volit Klause. Mají mezi nimi být i předseda sněmovny Miloslav Vlček a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Klausovo znovuzvolení má prý oslabit pozici Jiřího Paroubka uvnitř strany. Za kolegy se v deníku zaručuje předseda sociálně demokratického klubu Michal Hašek, podle nějž je objevení se seznamu jenom projevem „psychologické války" mezi sociálními a občanskými demokraty. Deník cituje i Zdeňka Škromacha, podle nějž může být Jan Švejnar zvolen jenom v tajné volbě, nikoliv ve veřejné, již se snaží prosadit stranické vedení. Podle Škromacha je „‚seznam jen šikovnou snahou zakrýt přeběhlíky ze Strany zelených a komunistů a hodit to na soc. dem..‘ Také mezi soc. dem. se hovoří o jménech rebelů v ODS, kteří si rovněž podepsali ortel nad svou politickou kariérou a případnou podporou Švejnara si mohou vyřídit naopak účty s Topolánkem." Vítejte ve světě dvojitých, trojitých a čtverných agentů...
Lidové noviny považují za nejdůležitější událost včerejšího dne to, že se prezident ozval proti zákonu, který by měl zakázat kouření v restauracích. Navrhovatelem zákona je přitom poslanec ODS Boris Šťastný, jenž je považován za člověka Klausovi blízkého. „Nedovedu si představit, že je možné považovat efekt deset metrů vzdáleného kuřáka na mé zdraví za větší než to, že ve stejné restauraci vypiju dvě lahve vína nebo větší počet pohárů mojita nebo že si dám dvojitou porci vepřového kolena." Napsal LN prezident.
Mladá fronta na první straně referuje o trochu bouřlivější společné tiskovce Václava Klause a Martina Bursíka, z niž rozčilený prezident předčasně odešel. „Klausův mluvčí Petr Hájek prezidentovu reakci neobjasnil. ‚Já vám přece nebudu vysvětlovat pana prezidenta!‘" Originální chápaní funkce mluvčího.
Úřad ministra práce a sociálních věci blokují členové organizace K231, která sdružuje otce, již se prý po rozvodu nemohou stýkat s vlastními dětmi. Důvodem je jmenování advokátky Pavlové do funkce šéfky Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí. Ministr se s nimi nechce bavit, mimo jiné kvůli hrubým výrazům, jež vůči Lence Pavlové používají. Komentář tomu sporu věnoval psycholog Jeroným Klimeš. Na jednu stranu chápe, že v situaci, kdy se protestující otcové nedovolali práva standardní cestou, zkoušejí i tu nestandardní. Zároveň však říká, že tenhle způsob rodičovského aktivismu je spolehlivou cestou k tomu, aby si aktivisté zničili život. „Největší problém soudních rozvodů spočívá v tom, že málokdy to jsou skutečné rozvody. Často je to jen vyhlášení války na neurčitou dobu. (...)
Rok není žádná doba a po výroku soudu je situace fakticky stejná jako předtím. Jen si můžete vytapetovat obývák soudními rozsudky a stejně si v něm povídáte celé hodiny s fantazijní postavou bývalého partnera. I když manžele Paterovy soud rozvedl, přesto jsou spolu, jak vidíme, svázáni až do smrti. Se svými exmanželi se oba ve fantazii zaobírají mnohem více než s partnery, se kterými momentálně žijí. V kostele si lidé slibují, že si zachovají lásku, úctu a věrnost, že se nikdy neopustí a že spolu ponesou všechno dobré a zlé až do smrti. Lidem s paterovským syndromem z tohoto slibu zbude: Zachováme si nenávist, opovržení a nevěru, nikdy se neopustíme a poneseme spolu jen to zlé, zato až do smrti."
Psychologa Jeronýma Klimeše je dnes v novinách vůbec docela hodně, Mladá fronta Dnes s ním publikuje celostránkový rozhovor. Připomíná, že současný blahobyt, v němž žije západní svět, je v rozporu s jakýmsi biologickým „nastavením" člověka. „Lidé po celou dobu evoluce vyrůstali v prostředí na potravu chudém. Museli kooperovat, aby se uživili, bydleli pohromadě, aby se zahřáli. Dnes žijeme ve společnosti, která je nutričně bohatá, nemusíme kooperovat a můžeme se rozstěhovat. To je přece obrat o 180 stupňů!"
Milan Baroš jde na hostování do Portsmouthu. Lidové noviny věnují kariéře reprezentačního útočníka sloupek na sportovní straně. Baroš má podle Pavla Kalouše smůlu, protože jeho schopnosti „naplno vyniknou jen při určitém rozestavení, stylu hry a taktických záměrech trenéra. Je jako vzácná květina, která vykvete, jen když ji zasadíte do půdy s ideálním složením a kyselostí. Pro Baroše je to štěstí a smůla zároveň. Buď mu totiž trenér přijde na chuť, nebo ho zatratí. (...) Nerudovská otázka ‚Kam s ním?‘ by teď měla být vyřešena co nejrychleji." Dvě poznámky: Portsmouthem jsem projížděl a přišlo mi to tam kyselé tak akorát, možná dokonce trochu moc. Nerudovskou otázku „Kam s ním?" (Barošem) bych nechal být a místo toho bych začal hledat odpověď na nerudovskou otázku „Kam s nerudovskou otázkou ‘Kam s ním?‘" Co takhle na smetiště těch nejhorších klišé...
Bulvární deníky řeší, zda Vendula Svobodová na výročí manželovy smrti „plakala na správném hrobě". Agáta se prý přestala kamarádit s Pavlem (Aha!), což by za normálních okolností byla docela darda, ale vzhledem k tomu, že na zemi se řítí „obří satelit", který je „neovladatelný a může obsahovat smrtící látky" (Aha!), to trochu ztrácí na významu. Takže hezky nohama k výbuchu, noviny přes hlavu, a dopřeje-li nám fotbalový pánbůh trochu toho štěstíčka, zase zítra...
Foto: ČTK, Jan Šilpoch, Jan Zatorsky
