Osvobozující rozsudek odvolacího soudu v případu bývalého ministra Vladimíra Mlynáře, plánované změny v systému zdravotního pojištění, další komentáře k nominaci Ondřeje Lišky do úřadu ministra školství. Asi tak.
Vladimír Mlynář dal po vynesení rozsudku krátký rozhovor mimo jiné i Hospodářským novinám, řekl v něm, že se k soudu chce vrátit - tentokrát jako žalující strana. „A až bude rozsudek pravomocný, tak podám trestní oznámení na svědky, kteří křivě vypovídali. (...) Několik jich křivě vypovídalo u soudu, už po poučení do protokolu, že je to trestné. Těch lidí bude několik. (...) Přišel jsem o několik nabídek, hlavně u zahraničních firem, protože jim nevysvětlíte, jak funguje česká justice."
Martin Weiss ve sloupku Lidových novin připomíná následující: „Sám Mlynář budí u mnoha lidí protichůdné emoce. Ti, kterým připadá, že se kolem jeho případu tropí příliš povyku a nějaký ten flastr by mu slušel, by si měli něco uvědomit: takto se vedlo u soudu známému člověku, který má vlivné přátele a právníka zvučného jména. S čím mohou počítat lidé, kteří Mlynářovým sociálním kapitálem nedisponují, když se ocitnou před soudkyní Slepičkovou?" (Pozn. aut. - u soudu prvního instance dala Mlynářovi pět a půl roku.)
V Právu komentuje Petr Uhl nominaci Ondřeje Lišky, má pro něj slova dosti paradoxní chvály. „Liška má v mých očích alespoň jednu výhodu, je zelený, evropsky zelený. S hodnotovou orientací evropského zeleného navíc levicového zaměření vstupoval v létě 2002 do SZ, je ve straně dvakrát déle než Bursík. Ten, jak se po jeho vstupu do vlády ukázalo, zelený vůbec není, tedy hodnotově. Bursík není dokonce ani pravicový, i to je omyl. Je to podnikatel se zařízeními pro alternativní energii, pragmatik nového střihu. Stranu považuje za svou firmu a také se tak k ní chová. Liška takový není. Proto se obávám, že jeho působení jako ministra přece jen přispěje k prodloužení její (pozn. aut. - zřejmě myšlena vláda) životnosti."
Deníky přinášejí zprávy z pokračujícího soudu se Zdeňkem Doleželem, jedním z protagonistů aféry „pět na stole v českých". Citace je z Práva. Reportér televize Nova Janek Kroupa ve včerejší výpovědi před pražským městským soudem mimo jiné uvedl, že mu Doležel při jednom setkání řekl, že peníze měly být pro někdejšího premiéra Stanislava Grosse. „Osud vám to jednou sečte," reagoval na Kroupova slova na svobodě stíhaný Doležel, který čelí obvinění ještě v tzv. budišovské kauze spjaté s čerpáním peněz z evropských fondů.
Do Hospodářských novin poslal komentář Pavel Vlček z časopisu Marketing & Media. Hodnotí v něm práci Marka Dalíka a dochází k tomu, že jediným logickým vysvětlením činů tohoto mediálního poradce je, že ho ve skutečnosti platí sociální demokraté. „Úkol ‚píáristy‘ je ale jiný: co nejvíc svého klienta uchránit před ‚mediální nakládačkou‘. Když už není zbytí, je radši ‚za blbce‘ sám, hlavně když ten, koho má chránit, vyvázne co nejlépe. Marek Dalík tak mnohem více než profesionála v oboru (kterým by pravděpodobně rád byl), připomíná typické ‚píárnické ucho‘. Klučinu těsně po škole, který se hlásí do PR agentury, všechno perfektně umí, protože četl jednu příručku a za ‚míň než padesát‘ nevstane z postele. Jenomže ani takovéto ‚ucho‘ by si nedovolilo vypustit z pusy, a navíc na diktafon redaktorky celostátního deníku, výroky jako ‚Talmanovou pasu ještě dýl než Topolánka...‘ nebo svou pozici u premiéra (prý obecně) přirovnávat k postavení Martina Bormanna u Adolfa Hitlera." Co asi na rozšíření pojmu „píáristé" říkají piaristé? Nepotřebovali by piaristé „píáristu"?
Do mluvčích českých politiků se trefuje také Martin Zvěřina v Lidových novinách: "K čemu je mluvčí rozesílající do světa prohlášení, které popírá nějaké tvrzení, a přitom za mnoha silnými slovy nelze vyčíst nic víc než uražený hlas straníků: ‚nám se to nelíbí - nesouhlasíme‘. Celému textu pak chybějí nejen argumenty, ale i elementární stylistická úroveň. Co takové prohlášení sděluje? Jen to, že politici se zlobí a nevědí si rady. Opravdu to chtějí vytrubovat do světa? Hlouposti v textu nemusí každý prokouknout a nějakou informaci takto člověk přeci jen dostane. Bohužel je to pořád lepší, než se před novináři schovávat, jako to dělá současná mluvčí vlády. Ta si vypne telefon a někdy posílá SMS. Takové chování vládní mluvčí nepamatují ani reportéři veteráni."
Deník Aha! v televizním programu osvědčuje schopnost lapidární sumarizace, 186. díl Ordinace v růžové zahradě anoncuje slovy: „Lucie vejde ráno do byru a nevěří vlastním očím - Daniela na Kosmatovu žádost dělá inventuru. Ukáže se, že Lucie má manko 20 tisíc! Kosmata předá vedení byru Davidovi, Vendulka se chytne s Kroupou - nechce, aby nabízel Čížkovi záskok za Suka. Čížek se to dozví a naštve se. Plácnou si s Kroupou, vezme plný úvazek v nemocnici." Ne že bych se v tom vyznal, ale tuším, že plácat si s Kroupou není ten nejlepší nápad. O štvaní Čížka ani nemluvě.
Blesk referuje o mimořádně rafinovaném útoku na charitativní akci v Ostravě. „Neznámý sebevrah málem překazil charitativní akci Terezy Maxové. Skokem pod vlak nedaleko Pardubic totiž zpozdil vlak, ve kterém do Ostravy cestovala nejen Maxová, ale i Andrea Verešová, Lucie Hadašová a Renata Langmajerová." Vida je, záškodníky, jak daleko jsou ochotni zajít. S čím přijdou příště? Snad příští sabotéry odradí zpráva, že módní přehlídka nakonec stejně proběhla.
Foto: archiv Týdne
