Lidé v Česku zřejmě mají zvláštní sklon v létě churavět, copak by na to asi řekl Edvard Beneš? Nedozvíme se to, zato s názory všech zúčastněných stran (a že jich není málo) rozvodu Lucie Bílé budeme po prostudování dnešních vydání seznámeni docela důkladně.
Dva deníky otevírají zprávou o ekonomice chorob v Česku. Mladá fronta Dnes sděluje , že „Marodit se od ledna už vůbec nevyplatí". Tehdy se totiž změní pravidla pro pobírání nemocenské. „Nejhůře na tom v porovnání s dneškem budou lidé s nižším platem při kratší nemoci. První tři dny nemoci totiž nebudou od příštího roku placeny vůbec. K tomu navíc nedostane nemocný během prvních čtrnácti dnů proplaceno marodění o víkendech. První týden nemocenské tak vlastně dostane zaplaceno jen za dva dny. Naopak polepšit by si při nemoci měli lidé s vyššími platy, kteří dnes byli nejvíce biti. Nyní totiž dělá maximální nemocenská zhruba deset tisíc korun na čtyři týdny. Nově to bude víc než 16 tisíc korun."
Hospodářské noviny si zase všimly, že od července, kdy se první tři dny nemoci zase začaly proplácet, se doba, kterou lidé v Česku prostonali, zvedla o desítky procent. „‚Když se dávky na začátku roku snížily, klesla nám nemocnost o pětinu. Teď v létě se dávky zase zvýšily a naši zaměstnanci je čerpají o dvacet šest procent častěji,‘ říká mluvčí strojírenské společnosti ČZ Strakonice Jan Pěnkava. Oficiální statistiky sice zatím neexistují, ale trend potvrzují i další firmy oslovené HN. ‚Oproti předchozím měsícům se nám nemocnost zvýšila o patnáct procent, v létě si lidé berou nemocenskou častěji,‘ říká mluvčí automobilky TPCA Radek Kňava." Vynechávám místo na doplnění v kontextu zprávy povinného citátu ze Švejka - Ganze tschechische Volk...
Právo píše o rýsujícím se konfliktu mezi ministerstvem vnitra a Ústavním soudem. Podle jeho rozhodnutí totiž policie nesmí používat jako důkaz odposlechy pořízené tajnými službami. Na rozdíl od těch, které nahrává policie, se totiž jejich nasazení neřídí trestním řádem. Policisté říkají, že pokud by rozhodnutí soudu museli důsledně respektovat, ztížilo by jim to kde co - například boj proti terorismu. A ministr Langer hledá způsob, jak by se nález ÚS dal obejít. Soudkyni Elišku Wagnerovou, která ve věci rozhodovala, to rozčiluje: „Je s podivem, že zrovna ministerstvo vnitra nerespektuje ústavu. (...) V situaci, kdy ministr tak ostře vystupoval proti neopodstatněnému nárůstu počtu odposlechů, je zvláštní, že se nyní staví proti našemu rozhodnutí."
Lidové noviny informují o zjevně vypečeném projektu Školního informačního kanálu, na základních a středních školách by se měly objevit velkoplošné obrazovky, na nichž by běžely všelijaké preventivní spoty, ze třiceti procent by se tam vysílala reklama. Do konce roku by kanál měl běžet na 150 školách, zanedlouho potom na všech školách v zemi včetně vysokých. I ty reklamy by podle šéfky projektu Jany Vosáhlové měly být výchovné, poučné a vůbec skvělé. „Názory, co je či není komerční propagace, se podle Vosáhlové rozcházejí. ‚Je program Autodromu Brno nebo pozvánka na koncert reklama, nebo informace o tom, kam mohou mladí vyrazit namísto flákání se po ulicích?" Podle Jaroslava Valůcha ze společnosti Člověk v tísni je projekt „zneužití digitální technologie k tomu, aby se do škol dostal další reklamní nosič." "Při úrovni těch spotů se jim děti spíš vysmějí." Nápad zaštiťují ministři školství a vnitra, oběma k projevené uvážlivosti gratulujeme.
Na komentářové stránce Práva píší dva přední čeští činitelé o šedesátém výročí smrti Edvarda Beneše. Jiří Paroubek ve svém textu, řekněme, přemítá, copak by asi EB řekl na ten dnešní, ach, tak složitý, svět, zvlášť na konflikt na Kavkaze a jeho možné důsledky. „Žel není tu s námi a nemůže být," všímá si Paroubek. Poté naznačí, že mrtvý prezident by asi byl rád, že se nám daří vcelku dobře, s Rusy by raději jednal, než aby s nimi šel do přímé konfrontace a „současnou vládu by jako stoupenec sociální demokracie určitě nepodporoval". Považuji za dost podivuhodné, že předseda sociálních demokratů by ve věci správného odhadu politiky vůči Rusku rád konzultoval ducha druhého československého prezidenta, který se nevyznačoval právě velkou schopností přečíst politiku Moskvy a rozpoznat její nutné důsledky. No nic. Poslanec evropského parlamentu Jan Zahradil hned vedle Paroubkova článku zase píše, že česká politika bude brzo řešit stejná dilemata jako Beneš a že zřízení americké základny v Česku je v té souvislosti ve výsostném českém zájmu, protože je potřeba vtáhnout do střední Evropy ještě jinou mocnost, než jsou Německo a Rusko. Sbližování Berlína a Moskvy věnuje poznámku v LN Zbyněk Petráček. „Občas bývá připomínáno Rapallo, dohoda mezi oslabeným Německem a sovětským Ruskem z roku 1922. Ta výstraha je aktuálnější než kdy dříve. Už ji nepřipomíná jen budovaný plynovod pod Baltem, ale i pokusy o ideové sblížení. Představme si to v českém kontextu. Píše se rok 2010, v Německu vládne SPD kancléře Steinmeiera, v Česku ČSSD Jiřího Paroubka a oběma lahodí Gerhard Schröder. Fantasmagorie? Kdepak, už se to peče."
Horoskop Blesku mě nabádá, abych se svým životem něco provedl, „ale zjistěte si víc informací, ať jste v obraze". Ale já jsem v obraze. Chci z obrazu...
