Dnešní vydání jsou - jak jinak - prozářena hřejivými paprsky amerického radaru, zelení jsou - jak překvapivé - poněkud nejednotní, Petr Dimun umí najít dobrou výmluvu - jak spolehlivé...
Z titulních stran se usmívají George Bush a Vladimír Putin, jen Mladá fronta Dnes má na jedničce krajně seriózně se tvářícího redaktora, který pózuje s dvěma kudlami úctyhodné velikosti, jež se mu podařilo pronést na fotbalový stadion. Deníky obsáhle řeší spory uvnitř mezi zelenými o radar. Víkendové jednání republikové rady vyznělo proti smlouvě s Američany, předseda Martin Bursík a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ale mají důvěru strany. Alexandr Mitrofanov v komentáři pro Právo nicméně píše, že způsob, jímž ji Bursík nechal odhlasovat, nesvědčí o velké sebedůvěře - hlasování inicioval Bursík sám a nehlasovalo se tajně. „Sahá-li zdánlivě silný šéf k podobným metodám, není to s jeho neochvějností tak jisté. S republikovou radou prohrál v jiné zásadní věci. Není to jen souhrn požadavků, kterými rada podmiňuje setrvání v koalici a který se má vyhodnotit po krajských a senátních volbách. Je zde časově bližší rozhodnutí: podle republikové rady nemají zelení poslanci zvednout ruku pro americký radar."
Podle Lidových novin by postoj k radaru mohl být dalším z řady faktorů „vážně destabilizujících koalici". „Lídrům ODS postoj zelených velmi vadí, někteří z nich naznačují, že kdyby radar ve sněmovně neprošel, způsobilo by to v koalici velké problémy. ‚Připadám si jako Jiřík, který toužíc po Radohlávce, zatím splnil všechny úkoly a teď čeká na ten poslední. Copak si ta zelená čarodějnice asi vymyslí?‘ reagoval včera textovou zprávou na sobotní jednání zelených premiér Mirek Topolánek." Nedělní humory předsedy vlády... snaha se mu ale upřít nedá. Nicméně ten přechodník, příště by to chtělo konzultovat pravidla.
Jiří Leschtina v textu pro Hospodářské noviny vyčítá zeleným ministrům, že se nepostavili za Karla Schwarzenberga a neřekli, že v případě návratu Jiřího Čunka do vlády z ní odejdou všichni. Čunek by podle Leschtiny takový tlak neustál. „Křesťanští demokraté s takto otřeseným předsedou by se stěží odhodlali k odchodu z vlády. Spíš by vedení strany zesílilo torpédovaní zahraniční politiky nebo zdravotních reforem, zvyšovalo by dusno v koalici. Nervozita by ale narůstala i v lidoveckých řadách. Napětí by nutně vyvrcholilo na sjezdu KDU-ČSL, kde by se delegáti Čunka ptali: Co dál? A pokud by jim nedokázal předložit plán, v jehož úspěch by většina uvěřila, asi by se programový sjezd změnil na volební. A potom by předseda, odmítaný koaličními partnery i většinou veřejnosti, neměl zrovna nejrůžovější vyhlídky na přežití."
Bohumil Doležal v LN píše o úloze, kterou v diskusích uvnitř NATO o radaru sehrála slovenská vláda, jež podle něj představuje „ruskou lobby v EU a v NATO". „Bude snad v našem bezprostředním sousedství existovat jakési Bělorusko s lidskou tváří? A vzhledem ke srozumění mezi Ficem a Paroubkem v těchto věcech, vzniká tu snad pomyslná osa Moskva-Bratislava-Hybernská? Z euforie při někdejším rozdělování federace je třeba slevit: není důvod pěstovat výsadní styky s Ficem a spol. Jsme však zavázáni podporou a solidaritou všem slovenským demokratům, protože to, co se dnes prosadí na Ficově Slovensku, může se snadno stát precedentem pro případné budoucí Paroubkovo Česko."
Hospodářské noviny anoncují pozoruhodné shromáždění na půdě Poslanecké sněmovny - mají se tam sejít sociální demokraté z Prahy 11, budou se navzájem počítat, existuje totiž podezření, že v jejich organizaci jsou „mrtvé duše". „Někteří novopečení sociální demokraté přiznali, že za vstup do strany dostali zaplaceno. Ale to není všechno: ‚Zjistili jsme, že dopisy z některých adres, které jsou uvedeny na přihláškách, se nám vracejí jako nedoručitelné. Řádově to jsou desítky. Některé lidi se nám nedaří kontaktovat,‘ říká šéfka krajského kontrolního výboru strany Jana Kleslová. Kontroloři v Praze navíc zjistili podezřelou věc: sto šedesát z více než tří stovek členů si nevyzvedlo členské kupony, jimiž se prokazuje příslušnost ke straně." Podle deníku by za těmi záhadnými jevy mohly být konkurenční boj uvnitř ČSSD, šéf pražské organizace Petr Hulinský je rival Jiřího Paroubka, předseda sociálních demokratů na Praze 11 Kosta Dimitrov zas jeho stoupenec.
Pozoruhodný výkon Petra Dimuna na poli hledání legračních výmluv dokumentuje MfD. Někdejší mluvčí ministra spravedlnosti a současný poradce Jiřího Paroubka měl v polovině února bouračku, v krvi mu našli alkohol. Nabídl následující vysvětlení: Může za to Topolánek. „Den předtím mě bez důkazů v přímém přenosu obvinil z takzvané kauzy Savoy. (...) Po této události jsem byl v těžké psychické situaci, a proto mě podpořili přátelé, kteří mě pozvali na oslavu. (...) Bohužel můj špatný fyzický a psychický stav způsobil, že ačkoli jsem řídil víc než dvanáct hodin po požití posledního alkoholického nápoje, měl jsem v krvi stále přítomen alkohol. Šlo o takzvaný zbytkový alkohol."
V kulturní rubrice MfD je rozhovor s Ivanem Martinem Jirousem, básník v něm přiznává, že už se po hospodách nepere tak často jako dřív. I když... „Jednou jsem dal dvě rány Slovákovi, kterého jsem původně pozval na pivo, ale pak začal divně mluvit o prezidentu Václavovi, jaký měl fešácký kriminál. Tak jsem obešel stůl... Kvůli Václavu Havlovi jsem shodou okolností zbil asi pět lidí. Ale neperu se jen kvůli prezidentovi." Příklad tradičních občanských ctností.
Nekrolog Charltona Hestona v Blesku uvádí imaginativní titulek „pokořil opice, na Alzheimera nestačil". Horoskop MfD mě upozorňuje: „Rozesměje vás kolega, který usoudí, že by na vás mohl přehodit část své práce. Nejdříve nechápete, o co mu vlastně jde, a pak s ním vyběhnete." Před pondělní sérií pracovních porad to je docela užitečná informace.
Foto: AP, Jan Schejbal, Robert Zlatohlávek
