8. 4.: Lidovec lidovci lidovcem. Organizační oznámení

Hlad po inspirativních textech je dneska spíš neukojen, možná je to tím sluníčkem. Nicméně - lidová strana vstoupila do pokročilé fáze bratrství, vláda prý ale bude, Tomáš Ujfaluši však nebude - alespoň v reprezentaci.

Souboj mezi Miroslavem Kalouskem a Jiřím Čunkem glosuje ve sloupku Lidových novin Martin Zvěřina. Kalousek podle něj „chce odejít jako ten, se kterým lidovci drželi slovo, plnili smlouvy a nebyli podrazáci. To je věru těžký úkol pro člověka s Kalouskovou politickou minulostí. Povolební dohoda s Paroubkem a komunisty je jen smetánkou na hladině plného krajáče. Proti němu se Jiří Čunek snaží co nejdéle zachovat funkční vehikl strany, na kterém by se on a pár bratří a sester opět vyšvihli do sněmovny. (...) Čunek se snaží trumfnout Kalouska v oboru, v němž nikdy nevynikal, a navíc mu stranu vedle Kalouska štípá i Topolánek. Tenhle boj nebude mít lidoveckého vítěze."

Dosluhující ministr financí se dostal i na titulku Hospodářských novin - Ústavní soud před čtyřmi měsíci rozhodl, že finanční úřady nesmějí provádět namátkové kontroly. „Nic se ale nezmění. Ministerstvo financí totiž rozeslalo svým lidem pokyny, ať kontroly provádějí jako dřív. Podle ústavních soudců přitom smějí na přepadové kontroly jenom tehdy, když mají vážné podezření, že kontrolovaný neplatí daně. Tedy ne ‚jen tak‘ na zkoušku. ‚Jinými slovy dostaly úřady pokyn, aby se tím rozsudkem, kulantně řečeno, příliš netrápily,‘ potvrdil šéf české daňové správy Jan Knížek." Troufám si říct, že ať už jsou ztráty, o nichž ministr Kalousek po vyhlášení nálezu Ústavního soudu mluvil, jakékoli, škody, které do budoucna může způsobit tohle chování jeho úřadu, jsou nepoměrně větší.

Právo přináší krátké rozhovory s Miroslavem Kalouskem a Jiřím Čunkem. Předseda KDU-ČSL v něm vysvětluje svou pozici následovně: „O sestavení vlády a jménech věděl jen Paroubek a Topolánek. Oni si vystačí. My žádnými fíkovými listy na ohanbí ČSSD a ODS být nechceme, nemůžeme a nebudeme." Ono by to asi tak šlo docela těžko. Jedině že KDU by zakrývala ohanbí ODS a ČSL zase to sociálně demokratické. Nebo mají ODS i ČSSD ohanbí jaksi společné? To by byla zpráva na titulní stranu. Nemluvě o tom, že deník v titulku udělal z fíkového listu fík. Nedivil bych se, kdyby se majitelé toho ohanbí, jež lze zakrýt fíkem, cítili trochu dotčeni. Všichni sice víme, že na velikosti nezáleží, ale stejně...

Mirek Topolánek dal rozhovor Lidovým novinám, vyslovuje v něm mimo jiné názor na zahraničně politické názory Václava Klause. „Tady si rozumí více s Jiřím Paroubkem. Nechci na to téma žertovat, ale myslím, že ten jejich postoj je poválečná levicová, pravicová strana národně socialistická. Tam někde by se oni mohli potkávat."

Hned dva komentáře inspiroval prezidentův tajemník Ladislav Jakl svými slovy v televizním rozhovoru. Řeč šla o předsednictví, co z něho zbylo a jeho podobě pod vedením nové vlády (a Jaklova šéfa). „Je možná dobře, když by reprezentant České republiky se zrovna nebratříčkoval s kterýmkoli papalášem Evropské unie." Petr Fischer v HN: „V dějinách je tomu vždy tak, že zpupnost režimu či ‚majestátu‘ nejvíce reprezentuje chování podřízených. Lidí, kteří sami na vrcholu nejsou, protože by se na něj nikdy nedostali, ale ve službě ‚Moudrému‘ sbírají odlesky, aby zvětšili svou významnost. A také - vykládají myšlenky velikánů lépe, než by to dokázal majestát sám (jiná otázka je, že je v tom média ve snaze ‚mít informaci‘ podporují, prázdno neprázdno)." Jiří Franěk v Právu: „Václav Klaus se jistě bratříčkovat nebude, Václav Klaus je zvyklý udílet audience a poskytovat moudré rady."

Mladá fronta Dnes podobně jako ostatní deníky referuje o soudu s Bohumírem Ďuričkem, píše taky o snaze Jiřího Paroubka nebýt s kauzou vraždy Václava Kočky ml. nijak spojován - stala se pár hodin po křtu jeho knihy v podniku, kde ten křest probíhal, oběť i střelec na něm byli zvanými hosty. Paroubek podle deníku „...už několikrát žádal redakci MFD, aby důsledně používala v souvislosti s místem a časem vraždy spojení ‚po křtu‘, a nikoli ‚na křtu‘. ‚Kdybyste byli socialistický list, psali byste 'po křtu', ale jelikož jste list liberální, schválně píšete ‚na křtu‘. Uspokojilo by ho, kdyby mu tedy noviny slíbily, že budou psát ‚po křtu‘? ‚To by bylo výborné,‘ liboval si. Formulace ‚na oslavě po křtu‘ mu naopak dost dobrá není. ‚Každému dospělému člověku je přece jasné, jaký je rozdíl mezi tím, co se stalo  na křtu, a tím, co se stalo po něm,‘ argumentuje šéf ČSSD." No... Záleží na tom, jak si definujeme význam slova křest. Jestli ho bereme jako oficiální akt - někdo vystoupí, promluví o knize, případně jí něčím polije, tak má Jiří Paroubek naprostou pravdu - střílelo se po křtu. Pokud ale bereme křest jako akt a následnou oslavu - je to věc interpretace, koneckonců ten křest se konal v restauraci, s nějakou oslavou se tedy asi počítalo. Kdybych si já zamluvil restauraci na oslavu svých narozenin, sezval tam kamarády, po nějaké době odešel a ti kamarádi si tam pak dali do zubů, dalo by se říct, že se porvali na oslavě mých narozenin? Spíš ano, ale možná bych taky prskal, kdybych byl předseda nějaké strany.

Organizační oznámení: dopřávám si prodlouženou velikonoční pauzu, příští Zápisník vyjde až v úterý. Snad to nějak přežijete. Já to teda přežiju určitě.