Nejvíc se píše o výběru protivníka pro Václava Klause v příští volbě prezidenta, Jan Švejnar svým vystoupením před sociálnědemokratickými poslanci zjevně zabodoval. Na všech prvních stranách jsou fotografie Nicholase Wintona, který z Československa zachránil před nacisty několik stovek židovských dětí.
Jindřich Šídlo v Hospodářských novinách popisuje přetahování o hlasy KSČM, k němuž před prezidentskou volbou dochází („O komunisty už je zase velký zájem"). „Komunisté si zatím dávají načas: kdo dostane jejich hlasy, zatím říci nechtějí a zřejmě to ještě dlouho neudělají. Jejich předseda Vojtěch Filip už ale řekl, že by kandidát měl o podporu požádat přímo na klubu. Tomu se Švejnar nebrání - chybí mu ale zkušenost, kterou s takovou návštěvou má Václav Klaus. Když žádal komunisty o podporu v roce 2003, vysvětloval jim svůj přístup příkladem: když si vaše dítě přivede domů návštěvu a vy máte jen jeden pomeranč, vždy dáte větší půlku návštěvě." Tady jsem - jak nám říkali na vojenské katedře, blahé paměti - nezachápal. Co tím, prezident - pokud je ta citace správná - myslel? Že by měl mít jakožto návštěvník klubu nárok na větší půlku? Čeho? Co je v tomhle podobenství pomeranč? Kdo je dítě? Kdo je návštěva? Tápu.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš o volbě prezidenta mluvil s Lidovými novinami, moc toho neřekl. Strana ale podle něj nakonec bude hlasovat jednotně. „Samozřejmě vím o tom, že někteří verbíři pracují na jednotlivých poslancích či senátorech jako na zahrádce. Ale my o těchto snahách víme a budeme se snažit prosazovat takový přístup, abychom takové věci eliminovali. Samozřejmě že v určité chvíli dojde k tajné volbě. Jsou ale procedury, jak poslance usměrnit, protože ty hlasy se dají dohledat." Reprezentantovi zrovna téhle strany bych docela věřil slova o účinných procedurách jak usměrnit tajnou volbu.
Podle Mladé fronty Dnes Jan Švejnar sociálnědemokratické poslance přímo „oslnil". „,Má velice erudované názory, přehled," souhlasila další poslankyně ČSSD Gabriela Kalábková. Pro to, že více příznivců si včera americký profesor našel hlavně mezi ženami, má svérázné vysvětlení poslanec Vítězslav Jandák. „Prostě pan profesor Švejnar má více vlasů než pan profesor Pačes," hodnotí debatu Jandák slovy, po nichž by se jeho stranické kolegyně mohly cítit právem uraženy.
Na první straně se píše o čerstvém laureátovi Nobelovy ceny za fyziku Peterovi Grünbergovi, zájem budí především skutečnost, že se narodil v Plzni, noviny se všelijak pasují s tím, že z toho města byl jako malé dítě odsunut. Zbyněk Petráček si v poznámce pro Lidové noviny pohrává s představou, že se malý Grünberg mohl po konci války ve městě potkávat s dalším známý vrstevníkem a plzeňským rodákem - Karlem Gottem. „Zatímco šestiletý Karel nastupuje řádně do první třídy, šestiletý Peter má smůlu - německé školy jsou v osvobozené republice bez náhrady zrušeny. Odjíždí až s řádným odsunem v roce 1946, takže si užívá rok prázdnin. (...) Soudě podle Nobelovy ceny to na něm nezanechalo následky, ale stejně máme před sebou otázku. Je obecně známé, že tento stát upíral německým dětem školy? Na druhé straně měl odsun i praktické výhody. Co by dnes dělal Grünberg, kdyby po válce v Plzni zůstal? Přednášel by na Západočeské univerzitě, opisoval vědecké práce, možná i kandidoval na prezidenta."
Mladá fronta Dnes se po čase vrací ke kauze týrání dětí v Kuřimi. Naznačuje, že za vším je Kateřina Mauerová, teta týraného chlapce. „Právě Kateřina přivedla před dvěma lety ke své sestře Barboru Škrlovou. „Představila ji sestře jako třináctiletou Annu Jervinen, kterou je třeba zachránit. Byla prý týrána a pohlavně ji zneužívali, navíc umírá na rakovinu," říká člověk blízký rodině." Tentokrát bez komentáře.
V hlavním komentáři Lidových novin předjímá Robert Malecký odchod plukovníka Kubiceho od policie a možná i faktický rozpad Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu („Smutný hrdinův konec"). Píše i o takzvané Kubiceho zprávě číslo 2 (dokument s krycím jménem Žížala), o níž se minulý týden hojně referovalo, mimo jiné v Právu, o němž se v té zprávě mělo psát. „Ve skutečnosti ale Žížala žádné výbušné informace neobsahuje, je to pouhý chronologický soupis událostí, které loni na jaře vedly k návštěvě Kubiceho v Poslanecké sněmovně, rozšířený o to, co se dělo v následujícím roce. Tedy věci notoricky známé, navíc sepsané z otevřených zdrojů. Bublina jménem Žížala splaskla."
Včera jsem tady citoval zprávy o tom, že husitská církev bude od Jiřího Paroubka, který si v jejím kostele chce vzít Petru Kováčovou, žádat, aby se kál. A věc se nám zdárně vyvíjí. Expremiérova bývalá manželka Zuzana podle deníku Aha! (zdroj důvěryhodný až na půdu) prohlásila, že v případě, že církev Jiřího Paroubka skutečně oddá, ona sama z ní možná vystoupí. „V tomto případě a v situaci, do které se já nikdy nedostanu, bych považovala za dostačující civilní sňatek. A pokud bude sňatek církevní, zvážím své setrvání v církvi, jelikož tím ve mně zklame, které mě s ní spojují a ve které já věřím."
Rozvíjí se i další story - včera se hodně psalo o prudkém zdražení másla. Podle MfD výrazně stoupnou taky ceny chleba. Hospodářské noviny zase informují o chystaném zdražení poštovních služeb. Kratochvílí těch nejzkaženějších příslušníků zlaté mládeže by v příští sezoně mohlo být posílat si navzájem poštou chleba s máslem. Třeba to máslo ještě mazat elektrickým nožem - to už by ale byl skutečný hardcore.
