Před 160 lety založil rakouský publicista Joseph Tuvora ve Vídni jednu z nejstarších tiskových kanceláří nejen v Evropě, ale i ve světě. Agentura s názvem Österreichische Correspondenz byla prapředchůdcem stávající rakouské tiskové kanceláře Austria Presse Agentur, známé pod zkratkou APA.
Tuvorova agentura, založená 10. října 1849, byla formálně soukromým podnikem. Ve skutečnosti ale fungovala jako hlásná trouba státních úřadů, které ji využívaly k šíření oficiálních stanovisek. Tehdejší politici chtěli získáním kontroly nad šířením informací předejít opakování revolučních událostí z roku 1848. Kupodivu jim nevadilo, že Tuvora byl původně jedním z veřejně známých propagátorů republikánského zřízení.
ČTĚTE TAKÉ: Rakouská APA si utahuje z českého předsednictví
Díky Tuvorovi se habsburská monarchie stala jednou z prvních zemí, ve které nějaká tisková kancelář vznikla. Prvenství v tomto ohledu drží Francie, kde byla už v roce 1835 založena agentura Havas, předchůdce dnešní Agence France-Presse.
Po deseti letech ke státu loajálního působení však Österreichische Correspondenz neslavně zanikla. Mohla za to mylná informace o výsledku bitvy mezi rakouskou armádou a francouzsko-sardinskými vojsky, k níž došlo 4. června 1859 u severoitalské Magenty. V rozporu s obsahem zveřejněné zprávy se válečná štěstěna na stranu rakouských zbraní nepřiklonila a oddíly vedené maršálem Gyulaiem byly ve skutečnosti poraženy.
Jak k omylu přesně došlo a jak je možné, že chybná zpráva prošla vojenskou cenzurou, je svým způsobem záhada. Informační lapsus každopádně přiměl vládu k rozhodnutí zvýšit vliv státu na šíření zpráv a Österreichische Correspondenz byla nucena ukončit svou činnost. Od prvního lednového dne 1860 ji nahradila instituce s názvem C. k. Telegrafní a korespondenční kancelář, česky zkráceně označovaná jako Korbyro. Jestliže Tuvorova agentura měla alespoň budit zdání privátního podniku, oficiózní charakter její nástupkyně byl patrný už přímo z názvu.
Roku 1869 navázalo Korbyro kontakt s anglickou tiskovou agenturou Reuters a francouzským Havasem a zmíněné instituce si mezi sebou začaly vyměňovat zprávy. Z českého pohledu bylo neméně zajímavé, že už o dva roky dříve otevřelo Korbyro svou první regionální pobočku v Praze.
Do osudu rakouské tiskové kanceláře se zásadně zapsaly obě světové války. Po té první, která přinesla rozpad Rakouska-Uherska, byla agentura v roce 1922 přejmenováno na Amtliche Nachrichtenstelle (ANA). Od anšlusu Rakouska až do konce druhé světové války bylo obyvatelstvo alpské republiky zásobováno zprávami pocházejícími z vídeňské pobočky německé agentury Deutsches Nachrichtenbüro, samozřejmě prezentovanými v souladu s nacistickou ideologií.
Na konci války byla státem ovládaná ANA nakrátko obnovena. V roce 1946 však byla na nátlak okupačních orgánů vytvořena nezávislá agentura, která přijala dodnes platný název Austria Presse Agentur. Forma jejího vlastnictví byla tehdy v Evropě novinkou - jako družstvo ji založila rakouská média. V současnosti je vlastníkem agentury 15 rakouských deníků a televizní a rozhlasová organizace ORF.
Zakládající statut po agentuře výslovně žádal, aby poskytovala zpravodajství nezávislé na politických tendencích a světonázoru. Rakouská politická scéna, které ještě dlouho po válce dominovala koalice dvou největších politických stran, však naplňování tohoto cíle příliš nepřála. Změna nastala až v průběhu sedmdesátých let, během nichž se APA vymanila z vlivu stranických sekretariátů a stala se skutečně nezávislou agenturou.
Foto: Jan Schejbal, Reuters
