Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví vyzvala Radu Českého rozhlasu, aby neschválila smlouvu o prodeji renesančního zámku v Přerově nad Labem Martinu Švehlovi, redaktorovi České televize před rokem 1989. Podle asociace se má rada smlouvou zabývat ve čtvrtek.
Mluvčí rady Tomáš Ratiborský ČTK potvrdil, že rozhlas zámek prodat chce. Podle něj projednávání smlouvy na programu rady ve čtvrtek sice není, ale nevyloučil, že vedení rozhlasu ji radě předloží. Zámek podle Ratiborského není využíván a jeho údržba je příliš nákladná. Švehla za něj nabízí 20 milionů korun. "Podivná snaha Rady ČRo narychlo prodat zámek panu Švehlovi v nás vyvolává obavy z pozadí celé akce. Pan Švehla je znám svým velmi blízkým vztahem k výkonnému řediteli ČRo Oldřichu Šestákovi. Právě Šesták má kritizovanou transakci na starosti," uvedl viceprezident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martin Kadrman.
Proti prodeji zámku protestují i občané Přerova nad Labem i obecní úřad. Obávají se o budoucnost památky, protože Švehla prý nikdy nepředstavil projekt, který by počítal s budoucím využitím zámku.
Zámek chce i kraj
Asociace proto podporuje převod zámku do majetku Středočeského kraje a jeho následné propojení se skanzenem, jehož provozovatelem je prostřednictvím příspěvkové organizace právě Středočeský kraj. Mluvčí hejtmanství Berill Mascheková uvedla, že kraj má o odkoupení zámku v Přerově nad Labem zájem, což také současnému majiteli několikrát deklaroval. Ředitel rozhlasu však podle ní hejtmanovi Davidu Rathovi (ČSSD) 21. prosince napsal, že zámek bude prodán soukromému subjektu a že jednání je už v závěrečné fázi.
Martin Švehla byl v letech 1985 až 1990 ekonomickým redaktorem České televize a v roce 2003 jej zpět do ČT přivedl generální ředitel Jiří Janeček. Působil zde jako tiskový mluvčí, poté byl obchodním ředitelem a následně se stal ředitelem ČT pro vnější komunikaci. Nyní přednáší na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.
Přerovský zámek byl vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. V 60. letech 16. století byl přestavěn do renesanční podoby.
