Přísná domácí legislativa pro reklamu na potravinové doplňky brání spotřebitele před klamavými sděleními, ale zároveň přináší opačný extrém: lidé se podle kritiků o produktech nedozvědí skoro nic. Přinese změnu chystaná nová unijní legislativa?
Podle formulace zákona o reklamě doplňků stravy, které jsou považovány za potravinu, nesmí zadavatel uvádět zákazníky v omyl zejména „přisuzováním potravině vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovat". Jinak řečeno, inzerent nesmí například tvrdit, že jeho vitamín C pomáhá proti chřipce. Naopak tvrzení „příznivě působí proti stárnutí" může projít, neboť zde se jedná o přirozený proces.
Podle výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se loni ze všech udělených pokut největší díl - celkem 52 - týkal reklamy na doplňky stravy. A pokuty za potravinové doplňky rozdává rada čile i letos. V minulých dnech udělila rekordních čtyřiadvacet pokut v celkové výši 3,3 milionu korun za reklamu na potravinové přípravky Folixil a CEM-M společnosti Delpharmea Nutraceuticals. V jejích kampaních se přípravkům přisuzovaly právě vlastnosti prevence nebo léčby. Někde zase chyběl zřetelný text „doplněk stravy".
Jak v červnové panelové diskusi iniciované Českou asociací pro speciální potraviny uvedla Martina Šotková z rozhlasové a televizní rady, je nejčastějším prohřeškem reklamy na doplňky stravy právě to, že se tváří jako léky. „Při hodnocení reklamy vždy přihlížíme k celkovému vyznění. Záleží na příběhu, grafice a dalších faktorech, nejen na textu," vysvětlovala Šotková přítomným firemním zástupcům. Ti však s obvyklými postupy rady nejsou zdaleka smířeni a často se vůči rozhodnutí o udělení pokuty odvolávají.
„Ještě stále řešíme s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání spor ohledně televizních kampaní na produkty Varixinal, Urinal, Proenzi a Prostenal, odvysílaných již na podzim roku 2005, tedy před novelizací zákona o regulaci reklamy z ledna 2006. Po rozdílných výsledcích po odvolání k městskému soudu byly Walmarkem podány kasační stížnosti k Nejvyššímu soudu, tato řízení nyní běží", říká mluvčí společnosti Kateřina Ondřejková.
„Dostali jsme se do situace, kdy buď stoprocentně dodržíme zákon, ale o doplňku stravy našim zákazníkům neřekneme téměř nic (pro koho je určen, kdy je vhodné jej užívat a jak působí), anebo riskujeme střet se zákonem," komentuje každodenní praxi marketingový ředitel Walmarku Libor Musil
Zubní pasta a jogurty léčit mohou
„Myslím, že by mohly být v reklamě stejné informace, jako jsou v příbalovém letáku. Spotřebitelé mají právo na informace. V současnosti jsou firmy vyrábějící doplňky stravy znevýhodněny třeba proti výrobcům zubních past. Ti mohou bez problémů tvrdit, že jejich pasta předchází parodontóze," argumentoval v již zmíněné panelové diskusi místopředseda Rady České televize Jan Prokeš. Stejnou výhody má oproti doplňkům stravy i reklama na probiotické nápoje či jogurty hlásající posílení imunity či dobré trávení.
Jistě, propagátoři doplňků stravy v tom nejsou úplně nevinně, Marie Miláčková ze společnosti Green Swan Pharmaceuticals má však za to, že hrubého porušení zákonů se dopouštějí nejčastěji méně známé firmy slibující léčbu rakoviny, zázračné hubnutí a další zcela nesmyslné účinky. Správní řízení se podle ní v naprosté většině týkají stovky nejprodávanějších výrobků, kdežto reklama na výrobky s bezvýznamným podílem na trhu často zůstává nepovšimnuta.
Východisko? Postupná implementace evropských směrnic, které budou ve výsledku liberálnější než české právní normy. Výrobci by se měli do budoucna řídit seznamem výživových a zdravotních tvrzení, která budou moci používat v reklamě. Sběr návrhů tvrzení ze strany tuzemských firem proběhl loni, za českou stranu Evropské komisi seznam předalo ministerstvo zdravotnictví. Nová regulační legislativa ve všech členských státech by měla platit od roku 2011.
Aby měli zadavatelé reklamy i dozorčí orgány v celé záležitosti jasněji o něco dříve, přislíbila místopředsedkyně parlamentní komise pro sdělovací prostředky Ivana Levá iniciovat vznik pracovní skupiny, která vytvoří všeobecně uznávaný výklad zákona v podobě prováděcí vyhlášky.
Z definic doplňků stravy vyplývá, že jde o potraviny, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo i jiných látek s nutričním či fyziologickým účinkem. Cílem jejich užívání je doplnit běžnou stravu na úroveň příznivě ovlivňující zdravotní stav konzumenta.
Foto: archiv
