Ruský tisk se vrací do dob komunismu

Skutečnou novinářskou práci v Rusku stále více nahrazuje propaganda podobná časům Sovětského svazu, tvrdí šéf moskevského Střediska extrémní žurnalistiky Oleg Panfilov. Podle mezinárodních hodnocení, publikovaných k Mezinárodnímu dni svobody tisku, se Rusko ocitlo mezi zeměmi, kde nejsou nezávislá média. Na vzrůstající vliv státních orgánů na činnost médií poukazuje i Svaz novinářů Ruska.

"Nehovořím jen o tom, že v Rusku už nezůstalo skoro žádné významné médium mimo kontrolu státu. Dějí se i další zásadní změny: v televizi z 90 procent žurnalistiku vystřídala propaganda. Vystupují v ní buď 'mluvící hlavy' nebo zcela otevření propagandisté a političtí manipulátoři," tvrdí předseda svazu Igor Jakovenko.

Podle něj se v ruských novinách, rádiích i televizi rozmáhá autocenzura. "Všichni to dobře vědí. Když si chcete udržet práci, píšete o Čečensku, Putinovi či Estonsku jen určitým způsobem," poznamenal.

Také Panfilovovo Středisko extrémní žurnalistiky zaznamenává, že situace ruských novinářů se zhoršuje. "Úroveň propagandy v Rusku se teď už podobá dobám Sovětského svazu. Myslím, že se to bude dál zhoršovat, jak se blíží parlamentní a prezidentské volby," řekl Panfilov.

Ruští voliči budou nové zákonodárce vybírat letos v prosinci, o nové hlavě státu budou hlasovat příští rok v březnu. Kritici ruského prezidenta Vladimira Putina upozorňují, že z reálné politické soutěže byly různým způsobem odstraněny ty síly, které nesouhlasí se současnou politikou Kremlu. "Po volbách už bude hodně záviset na novém prezidentovi, ale myslím, že postavení novinářů se moc nezlepší," dodal Panfilov. I on zdůrazňuje nebezpečí plynoucí z faktu přímé či nepřímé státní kontroly všech pěti ruských celoplošných televizních kanálů.

Rusko se podle Panfilova stává pro žurnalisty nebezpečnou zemí. "Nebezpečná je nejen proto, že zde novináře vraždí a vyšetřování těchto kauz pak často nikam nevede, ale i kvůli častým trestním stíháním nepohodlných autorů," vysvětlil šéf Střediska extrémní žurnalistiky. Ve světě nejznámějším případem je zřejmě vražda novinářky Anny Politkovské loni na podzim. Její vrazi dosud nebyli vypátráni.

Sociolog Leonid Sedov z moskevského Střediska Jurije Levady tvrdí, že ve srovnání s prezidentskými obdobími nedávno zesnulého Borise Jelcina lidé v současnosti daleko více vnímají svobodu slova jako důležitý faktor. "O čem to vypovídá? O tom, že lidé začali vnímat, že se jim této svobody přestává dostávat," řekl Sedov rozhlasové stanici Svoboda. 

Moskvu za nedostatečně svobodný tisk v minulých dnech kritizovala americká organizace Freedom House. V jejím žebříčku se Rusko ocitlo na 164. místě ze 195. Newyorský Výbor pro ochranu novinářů zase zařadil zemi mezi deset států, kde je svoboda slova v ohrožení, a podobně se nedávno vyjádřilo i americké ministerstvo zahraničí.

Ruská Společenská komora, orgán zřízený prezidentem Putinem a mající dohlížet na dodržování lidských práv v zemi, se ale rozhodla vytvořit vlastní systém kritérií, podle kterých bude svobodu slova v zemi hodnotit. Pomáhat při tom má sociologické a výzkumné středisko VCIOM.

Slova ze Západu totiž nechávají ruské politiky chladnými. "Musíme brát kritiku klidně. Brát si z ní jen to užitečné," řekl deníku Kommersant Michail Margelov, šéf zahraničního výboru Rady federace, tedy ruské horní parlamentní komory. "Noviny jsou u nás různé, tak jako v minulém dvacetiletí. To, co bylo dřív vnímáno jako kypění svobody, se přesunulo na internet. Televize je konzervativní. A stát měl na média vliv vždycky," dodal Margelov.

Foto: ČTK