Senátor Oberfalzer nechce zákaz zveřejňování odposlechů

Zákaz zveřejňování odposlechů možná v trestním řádu nebude. Navrhnout to chce předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS). Uvedl to dnes při projednávání příslušné novely v senátním ústavně-právním výboru.

Své doporučení chce výbor formulovat až příští středu. Sejít se má krátce před schůzí Senátu, na níž mají členové horní komory novelu trestního řádu a trestního zákona projednávat.

Oberfalzer argumentoval nadbytečností nové úpravy vzhledem k tomu, že problematiku řeší už současné zákony o ochraně utajovaných informací a o ochraně osobních údajů. "Není třeba zakazovat, co je již zakázáno," uvedl senátor.

ČTĚTE TAKÉ: Novinářům se nelíbí zákaz zveřejňování odposlechů

Proti úplnému zákazu zveřejňování odposlechů se postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích.

Zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes Michal Musil dnes navrhovanou úpravu, kterou ve sněmovně prosadil Marek Benda (ODS), označil za slepenec. Naznačil, že se mohlo jednat o reakci na zveřejnění přepisů policejních odposlechů ze spisu Krakatice, které se týkají ministra vnitra Ivana Langra (ODS). Langer kvůli tomu vydavatelství deníku zažaloval.

Ke kritice se přidaly i Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA) a Syndikát novinářů ČR. Podle jeho předsedy Miroslava Jelínka stát tímto zákazem rezignuje na svoji kontrolu svých orgánů. Rovněž podle Oberfalzra zákaz postihuje následky, nikoli příčiny.

ČTĚTE TAKÉ: Zveřejnění odposlechů Tlustého nahrává Topolánkovi

Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel podotkl, že zákaz není absolutní a nevztahoval by se na informace zveřejněné při soudním jednání. Paušální zákaz ale nepovažuje za správný, neboť by měl lépe odrážet konkurenci mezi právem na ochranu soukromí a na informace.

Náměstek uvedl, že Evropský soudní dvůr se ve svém rozhodování kloní spíše pro zveřejňování. Korbel považuje za možné, že by se zákaz netýkal informací o veřejném činiteli v souvislosti s výkonem jeho funkce.

Ministerstvo spravedlnosti chce novelou dosáhnout pouze toho, aby byly více chráněny oběti zločinů před zveřejněním informací o jejich soukromí. Novela podle ministerstva umožní zveřejnění informací o obětech zločinů v podstatě jen v případech, jestliže by to bylo v jejich zájmu nebo ve veřejném zájmu, například kvůli identifikaci nebo při únosu. Tímto omezením jsou ale podle některých právníků chráněni i pachatelé.

Předseda výboru Jaroslav Kubera (ODS) podotkl, že navrhované pětimilionové pokuty za porušení zákazu by mohly být likvidační. Je pro zamítnutí celé novely s tím, že k problematice by se bylo možné vrátit až po přijetí nového trestního zákona.

Foto: Karel Šanda