Bojkot zdraženého piva aneb noviny před sto lety
15.06.2008 16:33 Původní zpráva
Zdražení piva v průměru o dva haléře označili novináři za organizovanou loupež. V Praze pod Letnou se srazily tramvaje číslo 103 a 65. A další události z týdne od 15. do 22. června 1908? Tak například v parlamentu se vedla diskuse nad činy kutnohorského starosty Macháčka, jenž se díky své funkci nehorázně obohacoval, takže ho lze představit jako „Čunka roku 1908". Ve čtvrtek 18. června zabíjel blesk, když uhodil do kosy. V neděli pražští sociální demokraté slavnostně otevřeli svoji „rudou tvrz" v Hybernské ulici.
Pivní tábor lidu (15. ČERVEN 1908)
České pivovary už od jara upozorňovaly, že drahota surovin je nutí sáhnout na ceny piva. Stalo se na počátku června, půllitr zdražil v průměru o dva až tři haléře. „Organizované dělnictvo nemůže k takovému organizovanému loupežení klidně přihlížet a ohlásilo již svůj boj," pohrozila sociální demokracie. „Na všechno zdražené pivo ohlášen boykot," vyhlásili předáci strany.
Ve Kbelích u Prahy dokonce sociální demokraté svolali na neděli 21. června Tábor lidu. Jediným bodem programu byl protest proti zdražování piva. Dělníkům, které zdražené pivo dále nasávali, strana vzkázala, že „poškozují náš boj". Dalo se však poručit dělnické žízni?
V Praze pod Letnou se ve tři hodiny odpoledne srazily motorové vozy tramvají číslo 103 a 65. Vůz číslo 103 mířil od Holešovic k mostu Svatopluka Čecha, v těsném závěsu za ním se však řítila i tramvaj označená pořadovým číslem 65 pražských elektrických drah. Obě tramvaje brzdil koňský povoz řezníka Zadáka plně naložený masem. V tu chvíli se v protisměru po druhé koleji přihnala i tramvaj mířící z centra do Holešovic.
„Kočí chtěl se proti němu jedoucímu vozu vyhnouti. Jakmile to řidič motorového vozu číslo 103 zpozoroval, ihned zabrzdil. Následkem toho se stalo, že motorový vůz číslo 65, jehož řidič neměl o nebezpečí nižádného vědomí, na vůz tento najel. Při této srážce byly oba dva vozy těžce poškozeny. Z obecenstva nebyl nikdo zraněn."
Čunek z roku 1908 (16. ČERVEN 1908)
Starosta Kutné Hory Jan Macháček dostal na počátku června císařské vyznamenání - řád Františka Josefa I. Jenže Macháček byl tak trochu „kutnohorským Čunkem". Rakouská poslanecká sněmovna si proto 16. června 1908 musela vyslechnout vášnivou rozepři o chování starosty Macháčka. Nařčení přišlo ze strany národních socialistů (dělníků) Václava Klofáče, kteří starostu obvinili ze zločinu zneužití úřední moci, úplatnosti, krádeže a křivého svědectví.
Macháček se choval přesně tak, jak si výkon starostenské funkce představují i mnozí současní muži v čele obcí a měst. „Macháček použil materiálu ze zbourané šachty, která náležela obci a za kterou obec zaplatila 1600 K, pro stavbu své stodoly," mimo jiné uvedli národní socialisté v parlamentní interpelaci.
Také veškeré práce na stavbě jeho domu se měly platit z městské pokladny, k čemuž zneužil městského stavitele. Koželužská dílna pana starosty dodala žíněnky do okresní nemocnice, když předtím Macháček uplatil referenta hospitálu částkou 200 K. A náhrobky ze zrušeného hřbitova si měl zase starosta vydláždit koželužské jámy ve své dílně.
Výčet obvinění pak pokračoval mnoha dalšími příklady. Macháček byl členem mladočeské strany, ta ho také na půdě parlamentu důrazně bránila. Nejméně šťastný z celého sporu byl předseda (tehdy president) parlamentu Richard Weiskirchner (1861-1926, od roku 1912 primátor Vídně). Protože Macháček nebyl poslancem parlamentu, jeho činy sněmovna nemohla nijak hodnotit, to byla záležitost pro civilní soudy. Weiskirchner proto jen znechuceně podotknul: „Lituji toho, že pod ochranou imunity dějí se útoky na osoby, které se v této sněmovně nemohou hájit."
Císař: „Udělejte tomu konec!" (17. ČERVEN 1908)
V Praze už druhý týden stávkovala část univerzitních studentů. Ve středu 17. června se ke stávce konečně vyjádřil i císař František Josef I., ovšem velmi nelichotivě. „Udělejte přece tomu skandálu konec," řekl stařičký mocnář, jenž už zemi vládl plných šedesát let.
Teploty ve stínu se podle pražského Klementina vyhouply ve dvě hodiny odpoledne na 29,7 stupně, na slunci až na 46 stupňů. Obloha byla polojasná a vál čerstvý jižní vítr.
Blesk udeřil do kosy (18. ČERVEN 1908)
V Radlicích u Prahy zabíjel blesk. „Alois Amler sekal odpoledne trávu na mezích směrem ke sv. Prokopu. Když bouřka začala, ubíral se domů s kosou, která asi jako dobrý vodič stala se pro něho osudnou." Pohled na usmrceného byl hrozivý: „Spodní část oděvu měl úplně sežehnutou, čepici rozpůlenou, obuv roztrhanou a obličej celý začernalý s ranou na hlavě." Muž po sobě zanechal manželku a čtyři nezaopatřené dítky.
Mlátil učně (19. ČERVEN 1908)
Facka od pedagoga, mistra či vychovatele? Před sto lety běžná věc. Mistr Karel Appelt z Nitranské ulice č. 918 na Královských Vinohradech svého truhlářského učně pravidelně mlátil. V pátek 19. června Appelt opět řádil. „Hoch, jsa ukrutně bit, naříkal, takže sousedé z domu nad tímto výstupem projevovali nelibost," poznamenal tisk. Jenže více sousedé nezmohli, neboť Appelt jejich výtky „hrubě odbyl".
Za Prahu větší (20. ČERVEN 1908)
Praha měla v roce 1908 pouhých 230 tisíc obyvatel, Vídeň šestkrát tolik, přičemž ve Vídni žilo na 300 tisíc Čechů, což bylo více než v královském hlavním městě Praze. „Je jisto, že by Praha cizinu více zajímala, kdyby se vědělo, že čítá alespoň 600 tisíc obyvatel," přemítali novináři.
Neschopní pražští radní už prý řadu let marně vyjednávali o připojení sousedních obcí a měst - především o sloučení se Smíchovem, Žižkovem, Karlínem či Vinohrady. „Vyjednává se již několik let, ale nemůže se nějak dospěti ke konci," litovali žurnalisté v novinách ze 20. června 1908.
Rudá tvrz v Hybernské (21. ČERVEN 1908)
Sociální demokraté v Praze v neděli 21. června 1908 slavnostně otevřeli svůj Lidový dům v Hybernské ulici. Hlavní projev pronesl soudruh Havlena: „Získáním tohoto domu znovu prokázalo sociálně demokratické dělnictvo všestranný postup své síly."
Havlena připomněl, že ještě nedávno se politické špičky strany musely setkávat v obyčejném lokálu U Pštrosů. „Získali jsme tuto rudou tvrz přímo ve středu měšťácké Prahy a jistě příslušníci cizího světa závidí nám ten úspěch," pochlubil se řečník.
Repro: Ivan Motýl
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.