Kauza Kuřim dle roku 1908 aneb noviny před sto lety
18.11.2008 07:19 Seriál
Klečela na struhadle a nad hlavou držela těžký zouvák. Předla celé noci, spala ve sklepě, snášela rány prutem a ve třinácti letech vypadala na sedm. To jsou otřesné podrobnosti o týraní Agustiny Řehořkové, které bylo odhaleno v listopadu před sto lety.
Současné Česko je dosud otřeseno „kauzou Kuřim", čtenáře novin z 22. listopadu 1908 zase šokovala „kauza Buřany". Domácí násilí v Buřanech u Jablonce nad Jizerou bylo prozrazeno zrovna v době, kdy na Balkáně hrozilo násilí válečné, Rakousko se vážně obávalo války se Srbskem, Tureckem a Černou Horou.
Než rukovat do války, lepší bylo si o válkách pouze číst. Pražské nakladatelství Aloise Hynka právě vydalo dobrodružný román Karla Maye z zdob napoleonských válek - Hulánova láska.
Robert Novák vzor 1908
Letité týrání třináctileté Augustiny Řehořková z Buřan u Jablonce nad Jizerou se prozradilo až v půli listopadu 1908 díky četnictvu a lékaři Švábovi. Policie Řehořkovou hledala čtyři dny. Důvodem k vyhlášení pátrání byly obavy spolužáků a učitele, kterým se dívka svěřila, že kvůli školnímu trestu nemůže jít domů a raději se utopí. Druhý den skutečně nepřišla do školy a její otec ztrátu dcery oficiálně ohlásil četnictvu, sám po ní usilovně pátral všude v okolí a v Jablonci za nalezení dívky dokonce nechal sloužit mši. Nebyly to ale důkazy lásky, nýbrž snaha zakrýt zločin. Řehořek se choval podobně jako o sto let později Robert Neff Novák. Údajně ztracená dívka totiž ležela zahrabána do slámy doma ve stodole, strašlivě fyzicky ztýrána, takže si její otec zřejmě myslel, že je mrtvá. Četnictvo naštěstí čtyři dny po ztrátě Augustiny Řehořkové vrazilo do stodoly a umírající dívku objevilo. „Konečně čtvrtého dne bylo dítě nalezeno v bezvědomí, údy naběhlé do černomodra," popisovaly nalezení noviny z neděle 22. listopadu 1908.
Vánoce už v listopadu
Listopadová vánoční výzdoba krámů není důsledkem stále agresivnějšího chování současných obchodníků. I před sto lety se s vánoční reklamou začínalo v listopadu, stačí jen pootevřít nedělní Právo lidu z 22. 11. 1908. Tak třeba firma Schiff a spol. na Václavském náměstí v Praze v domě číslo 10 sázela na nejmodernější přehrávací zařízení: „Nejlepší vánoční dárek! Nejoblíbenější zvukové desky! Nejbohatší český repertoir! České snímky vánoční!" V domě číslo 17 na stejném náměstí nabízel vánoční dárky i Evžen Fuchs a nabubřele hlásal do světa: „Celá Praha obdivuje vynikající výstavu skvostů tisíců vánočních dárků v našich výkladních skříních." V Rytířské ulici číslo 30 zase Mořic Teweles prodával „nejlevnější vánoční látky", mimo jiné zefíry, potištěné barchenty, kanafasy či shirtingy. A obchodní dům Novák ve Vodičkově 34 zahájil „velkolepou výstavu vánočních darů a hraček".
Pobožnůstkáři se surovou duší
Přivolaný lékař Šváb otce dítěte a macechu požádal o sklenku mléka, macecha však tvrdila, že dívce stačí voda. „Lékař poznal z řečí lidí a z toho co viděl, že děvče je obětí ukrutného zacházení a polomrtvé dal odnésti s sebou," líčil tisk. Další vyšetřování ukázalo, že dívka trpěla od útlého dětství. Často musela klečet na struhadle a nad hlavou držet těžký zouvák. Předla celé noci, spala ve sklepě, snášela rány prutem, občas o ní otec přerazil hrábě. Ve třinácti letech vypadala na sedm, ve škole jen spala, takže učitelé tušili, že je obětí domácího násilí, ale tehdy si kantoři do otcovské „výchovy" příliš netroufali mluvit. Otec měl navíc v domovské obci i v okolí pověst hluboce věřícího muže, stejně tak jeho druhá žena. Sociálnědemokratický deník Právo lidu proto neváhal k případu poznamenat: „Jak vidět, pobožnůstkářství pěstují nejraději lidé se surovou duší. Úřad zakročil, oba budou pohnáni před soud, macecha byla už zatčena."
Nebezpečí z Bělehradu
Rakousko-Uhersko se po anexi Bosny a Hercegoviny stalo největším nepřítelem mnoha balkánských zemí. Vojenskou pomstou za anexi hrozilo hlavně Srbsko, které již vydatně zbrojilo. „Válečný pokřik v Srbsku nelze nijak omlouvati," reagovali čeští novináři na vojenské přípravy Srbska. Rakousko proto začalo posilovat armádu na bosensko-srbských hranicích. „Rakousko-Uhersko vidí se učiniti opatření - sesílení posádek na srbské hranici - která až dosud mají ráz obranný, jež však mají Srbsku bezúčelnost jeho válečných snah dokázati."
V týdnu od 17. do 23. listopadu 1908 noviny informovaly i o dalších nepokojích na Balkáně. „Černá Hora pokračuje horečně ve zbrojení proti Rakousku," uvedl v obavách tisk. Na hranicích byl dokonce polapen černohorský vyzvědač maskovaný ve psí kůži.
Foto: Ivan Motýl
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.