Kostel, karty a kořala aneb noviny před sto lety
24.11.2008 07:18 Seriál
Kostel, karty a kořala, to byla podle Práva lidu celá slezská kultura. Zato v Praze bylo kultuře blaze, v Městském divadle na Královských Vinohradech i v Národním divadle se hrálo dvakrát denně a na Žofíně koncertovala Česká filharmonie. Ve Vídni představil novou vládu premiér Bienerth, v pražských ulicích se znova začali mlátit čeští nacionalisté s německými.
Slezská kultura (24. listopad 1908)
Kultura ve Slezsku se podle pražských novin omezovala pouze na tři pojmy, obzvláště ve slezské části Beskyd. „Ve Slezsku je mnoho osad, kde znají jen kostel, karty a kořalku. Jednou z nejznámějších jsou Janovice u Frýdku, jimž v kraji pro nevázanost přezdívají republika," začínalo líčení tragické události z beskydských Janovic v Právu lidu. Tamní sedláci z nudy opili čtyři výrostky. „Hoši se zpili tak, až popadali ze židlí. Než to ještě nestačilo - strýci jim otvírali ústa a lili jim do nich kvit tak dlouho, až byli úplně bez sebe. Jeden z nich usnul navždy podlehnuv otravě alkoholem."
Pražská kultura (25. listopad 1908)
A kam za kulturou ve středu 25. listopadu 1908 v královském hlavním městě? V Národním divadle v Praze stačili herci odehrát hned dvě představení, Komedii plnou omylů do Shakespeara a Zvíkovského raráška od Ladislava Stroupežnického. Místo v lóži I. pořadí tehdy stálo osm korun, lístek v přízemí přišel na pouhou korunu a dvacet haléřů, což byla cena rovnající se průměrné hodinové mzdě. Česká filharmonie hrála na Žofíně, večerní koncert byl prezentován jako „populární" a na programu byly například skladby Antonína Dvořáka či oblíbeného židovského klavíristy Moritze Moszkovského, rodáka ze slezské Vratislavi. Vstupenka vyšla na 60 haléřů, za tolik se u řezníka dalo koupit půl kilogramu bůčku. Také Vinohradské divadlo stihlo ve středu dvě představení, večer lákalo na veselohru se zpěvy Naše babička, odpoledne na činoherní frašku Tři neděle v chládku. Lidové divadlo Urania v zahradě holešovického pivovaru nabízelo tříaktový žert Ve vyhnanství, vedení divadla přitom prostřednictvím novinového inzerátu ujišťovalo diváky, že po představení bude zajištěn dostatečný počet vozů elektrické dráhy.
Vídeňská kultura (26. listopad 1908)
Zástupci církví gratulovali císaři Františku Josefovi I. k šedesátiletému jubileu jeho vlády. „S povděkem vyslechl jsem vaše ujištění o vašem loajálním smýšlení a věrné příchylnosti ke mně a mému domu," poděkoval císař zástupcům církve řecko-východní.
Rakouskému parlamentu se představila nová úřednická vláda premiéra Bienertha. Vládu, která se mínila opírat o křesťanské sociály, kritizovali především sociální demokraté. „Přes vlídnost formy skoro pohrdání parlamentem čiší ze slov, jimiž náčelník vlády se uváděl," kritizoval deník Právo lidu programové prohlášení vlády, jenž na půdě Říšské rady přednesl ministerský předseda Bienerth. I Ottův slovník z roku 1908 hodnotí Bienertha kriticky jako málo rozhodného úředníka: „Bienerth-Schmerling Richard, † 1918, baron, pozd. hrabě, vnuk Schmerlingův a syn rak. generála, rak. státník prům. nadání a nevelikých schopností, typ víd. byrokrata; polit. byl nerozhodný, koketoval s křesť. sociály jako s liberály, zato byl rozhodný Němec už po svém dědovi, osobně čestný, ale málo energický."
Dětská kultura (27. listopad 1908)
Rakousko se rozhodlo řešit problematiku dětské práce. Téměř každé třetí dítě v zemi bylo kromě plnění školních povinností nuceno pracovat. Rozsáhlý výzkum v terénu byl zveřejněn tiskem na konci listopadu 1908. Zjistilo se například, že na venkově musí pracovat až 40 % dvanáctiletých dětí, zatímco ve městech jen 18 %. Cena dětské práce byla směšná. Zatímco dospělý dělník si průměrně vydělal asi korunu za hodinu, dítě pomáhající v hostinci za celé odpoledne a noc vydělalo pouhé dvě koruny. Za slepení 1000 papírových pytlíků si dvanáctiletý školák vydělal do 30 haléřů, za roznášení novin maximálně 7 korun měsíčně.
Evropská kultura (28. listopad 1908)
Události v evropské kultuře za poslední týden shrnul český tisk v několika bodech. Milánská La Scala chystala Musorgského operu Boris Godunov. Mnichovská revue März přišla s objevnou statí o francouzsko-německých vztazích z pera Anatola France. Bulharská opera stávkovala. Petrohrad hostil unikátní výstavu starého ruského umění, na kterou „dvorské kruhy zapůjčily bohaté soukromé sbírky". Vídeňská dvorní činohra chystala Ibsenovu hru Nápadníci trůnu.
Kultura pražské ulice (29. listopad 1908)
V neděli 29. listopadu 1908 se v ulicích Prahy opět řezali Němci s Čechy. Půtky pokračovaly i v dalších dnech a skončily až 2. prosince vyhlášením výjimečného stavu v Praze. Z dnešního pohledu se v Praze vzájemně mlátily extremistické skupiny nacionalistů, stačí si přečíst jakýkoliv detail o událostech, například tento: „Na Komenského náměstí na Královských Vinohradech došlo k nové srážce s jízdní policií, která přivítána znovu kamením. Policie pak rychlým atakem za pomoci pěší policie dav rozprášila."
Foto: Ivan Motýl
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.