V Praze trval výjimečný stav, o němž poslanec Soukup hovořil v rakouském parlamentu jako o "krvavé příšeře smrti". Vídeňský kat povolaný do Prahy se ve skutečnosti nudil. Stanné právo nejvíce zasáhlo štamgasty hostinců, neboť výčepy musely být zavřené již v devět večer. Už 14. prosince ale Vídeň stanné právo odvolala a v pražských hostincích to mohlo znova bzučet až do rána.
Krýglem do hlavy (8. prosince 1908)
Kdo chtěl, opil se dostatečně i do devíti hodin večer. Zatímco krvavé pouliční rvačky mezi Čechy a Němci s vyhlášením stanného právo skončily, v hospodách nadále tekla krve. Třeba v oblíbeném podniku U Rozvařilů se 8. prosince 1908 brzy odpoledne dostal do křížku obuvník Václav Halaburda s pokrývačem Josefem Hampejzem. Když Halaburda prohlásil, že kdysi seděl s Hampejzem ve vězení na Pankráci, nastala v hostinci mela. "Hampejz vyskočil, chopil sklenici a zranil Halaburdu těžce na hlavě," vylíčila dobová zpráva reakci uraženého pokrývače.
Jak se bojovalo s cenzory (9. prosince 1908)
V sociálnědemokratickém deníku Právo lidu úřady zkonfiskovaly celkem pět článků. Věc v Praze dlouho nevídaná, která souvisela se stanným právem. Redakce ale cenzuru obelstila během 24 hodin. Ještě 9. prosince 1908 se sociálnědemokratickým poslancům podařilo podat interpelaci v rámci zasedání rakouského parlamentu s následujícím výsledkem: "Věty včera zabavené požívají dnes práva imunity a mohou být bez ohledu na pražský konfiskační kurs uveřejněny." Mimo jiné šlo o ostrou kritiku Práva lidu vůči ostatním médiím, která se prý zbaběle smířila s výjimečným stavem. "Jako krotcí beránkové vycházely pražské měšťácké listy druhého dne po prohlášení stanného práva, s hodňoučkými články a tichou rezignací, nezmohly se ani na mohutný výkřik protestu proti potupě a křivdě, která byla na Praze spáchána středověkým opatřením justičním."
Bezduchý náčelník vlády (10. prosince 1908)
Všechny deníky přinesly obsáhlé referáty ze zasedání parlamentu z předchozího dne, kdy do sněmovny dorazil i nový premiér Bienerth, jehož projev označilo Právo lidu za "neobratný, bezduchý a nešťastný proslov ubohého náčelníka vlády". Tentýž deník obsáhle citoval z projevu poslance Masaryka, který odmítl silové řešení česko-německých sporů rvačkami v ulicích.
V Praze se 10. prosince konalo i soudní přelíčení s dalšími účastníky česko-německých pouličních bitek. Do věznice na jeden týden poslal soud dvacetiletého zahradníka Václava B., který na Betlémském náměstí v Praze slovně napadl německého studenta v buršácké čepici a následně vyzval kolemjdoucí Čechy slovy: "Mažte ho!"
Kat se v Praze nudil (11. prosince 1908)
V rakouském parlamentu se znova vášnivě diskutovalo o stanném právu v Praze. Český poslanec František Soukup dokonce výjimečný stav popisoval jako "krvavou příšeru smrti, která se plíží ulicemi Prahy". V Praze byl přitom svatý klid, stanný soud se neodhodlal k žádným mimořádným rozsudkům a vídeňský kat povolaný do Prahy nedostal žádnou práci. Krev netekla kvůli politice, nýbrž z lásky. V pátek 11. prosince spáchala v Blanické ulici na Vinohradech sebevraždu 34letá pokojská Antonie Pilková. Motivem byla nešťastná láska. "Vypálila si pět ran z revolveru do levé strany prsou."
Zápalka a benzin (12. prosince 1908)
V Nitranské ulici č. 27 na Vinohradech vybuchl benzin v dílně truhláře Jana Polana. Výbuch přivodil šestnáctiletý učeň Jan Hašek, který měl přelít 28 litrů benzinu z jedné láhve do druhé, ale v příšeří dílny si na celou operaci posvítil zápalkou. "Při neštěstí byl příšerně popálen a odvezen do nemocnice."
Nejlevnější pramen (13. prosince 1908)
I za stanného práva bylo nutno myslet na Vánoce. "Nejlevnější vánoční pramen" nabízela novinová reklama v dámském módním domě Mořice Tewelese v Rytířské ulici číslo 30.
Stanné právo odvoláno (14. prosince 1908)
Výjimečný stav nad Prahou byl vyhláškou místodržitelství odvolán. "Chovám bezpečnou naději, že klid a pořádek, které nyní v městě zavládly, budou zachovány trvale. Dovolávám se všech rozvážných obyvatelů, aby k tomu cíli spolupůsobili," mimo jiné prohlásil místodržitel Karel hrabě Coudenhove.
Foto: Ivan Motýl
