Nejdelší ženský cop v Německu, ptačí trh v Paříži, závodníci na kolečkových bruslích v Chrudimi a cídiči bot v rumunském Bukurešti. To byla hlavní témata obrazového týdeníku Český svět na počátku března 1910. Časopis lze směle označit za předchůdce dnešních společenských či lehce bulvárních magazínů, politika byla druhořadá, stavělo se na celebritách.
Roller skating v Chrudimi
První zprávy o kolečkových bruslích sice pocházejí už z prvé půle 18. století, ovšem oblibu si tento typ sportovního náčiní získal až po roce 1884 s vynálezem kuličkového ložiska. Zima v českých zemích v roce 1910 byla mírná. "Letošní zima je na led skoupá," uvedl Český svět. O to více se rozvíjel sport jménem "roller skating" čili jízda na kolečkových bruslích. Český svět přinesl fotoreportáž ze závodů z Chrudimi, dámy na kolečkových bruslích jsou na snímcích oblečeny do slušivých bílých kostýmů, pánové do jakýchsi pseudonámořnických uniforem.
Dlouhé copy
V Německu proběhla v březnu 1910 soutěž o nejdelší ženský cop. Zvítězila žena z Pruska s copem dlouhým 1.94 metru, přičemž pořadatelé si stěžovali, že "dlouhý vlas v Německu již je zvláštností". Mimochodem, nejdelší cop v českých zemích o sto let později je kratší o celých deset centimetrů, když měří jen 1.84 metru. Ve světě jsou však k vidění vlasy až o délce pět metrů.
Baron v Berlíně
Ve stejné době, kdy porota v Berlíně měřila délku ženských copů, dorazil do Berlína i rakouský ministr zahraničních záležitostí hrabě Aehrenthal a fotograf Českého světa ho zachytil, jak sám uvedl v časopise, před "vyslanectvím našeho mocnářství". Alois Leopold hrabě von Aehrenthal (1854-1912) byl českým šlechticem a rodákem z Hrubé Skály, který ve Vídni udělal úspěšnou diplomatickou kariéru, když mocnářství reprezentoval v Petrohradě a Bukurešti. Od doku 1906 až do své smrti v roce 1912 řídil ministerstvo zahraničí.
První pilotka v mocnářství
Další z celebrit, kterou právě před sto lety představil Český svět, byla herečka Vinohradského divadla a zároveň sochařka Božena Láglerová. Týdeník přinesl snímky z jejího sochařského ateliéru a teprve časem se ukázalo, jak prozíravě šéfredaktor listu vybíral. Už v roce 1911 se Láglerová stala celebritou, kterou obdivovala celá habsburská říše. Nikoliv ovšem jako umělkyni, Láglerová se totiž stala první pilotkou v Rakousku-Uhersku, když ji jen těsně unikla šance být první "ženou na létajícím stroji" i v rámci Německa.
DALŠÍ DÍLY SERIÁLU STOLETÝ EXPRES ČTĚTE ZDE
-4b8c1b859391f_250x194.jpg "Winston Churchill (uprostřed).")
Dosud neznámý Churchill
Na dalším ze snímků se objevil britský ministr obchodu Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (1874-1965) při slavnostním zahájení schůzování anglického parlamentu. Nenápadný muž uprostřed snímku, kterého doprovázel ministr zahraničí Grey a ministr kolonií Crewe, tehdy asi pražské čtenáře nijak zvlášť nezaujal. Netušili totiž, nakolik budou politická rozhodnutí budoucího britského premiéra důležitá pro osudy českého národa, když třeba Churchill za druhé světové války na konferencích v Teheránu, Jaltě a Postupimi přispěje k rozdělení Evropy na východní a západní část, přičemž Češi spadnou do područí Sovětského svazu.
Cídiči bot v Burkurešti
Časopis se sice jmenoval Český svět, ovšem dobrá polovina fotografií v čísle měla původ v zahraničí. To platí i o reportáži o cídičích bot v rumunské Bukurešti. Obuv vytříbeně oděných dam a mužů leští muži o poznání skromněji ustrojení, často v tradičních rumunských vestách a beranicích.
Ptačí trh v Paříži
Pařížská neděle byla před sto lety nepředstavitelná bez ptačího trhu. "Neděli jak neděli odbývá se ten velký ptačí trh na Marche des Fleurs, v pozadí budovy obchodního soudu. V nejčasnějších hodinách ranních dostaví se sem ptáčníci a s nimi i ostatní občané, již z jakýchkoliv příčin ptáky prodávají. O desáté hodině nadmíru čilý život panuje v těch místech; daleko slyšitelná směs hlasů lidských a ptačích přehlušuje všechen ostatní hlomoz," líčila reportáž v Českém světě.
Foto: archiv Týdne
