Pražané umírali ve čtyřiceti aneb noviny před sto lety

Před sto lety se průměrný obyvatel Prahy dožíval pouhých čtyřiceti let. Od té doby se střední délka života zvýšila na dnešních 75 let u mužů a 80 let u žen. To, že v roce 1909 měli Pražané šanci jen na poměrně krátký pobyt na „světě vezdejším", dokazuje i každodenní novinová rubrika „Zemřelí v Praze".

Jen stopadesátitisícová Praha

Před sto lety umíralo v Praze kolem patnácti až dvaceti lidí denně. Praha totiž neměla ani 150 tisíc obyvatel a město tvořily jen dnešní historické části - Malá Strana, Nové Město, Josefov, Hradčany a Vyšehrad. Zato dnešní obvody Žižkov, Smíchov či Vinohrady byly dosud samostatnými městy.

V neděli 9. května 1909 zesnulo v historické Praze přesně 20 lidí. Na seznamu přitom převládali kojenci, děti a mladí lidé. Podle statistik v roce 1909 umíralo z 1000 kojenců do jednoho roku života až 200 dětí. V onu květnovou neděli to byli hned tři kojenci - dcera švadleny Aloisie Horálková (8 měsíců), syn kočího František Novák (3 dny) a syn posluhovačky Jan Novák (2 měsíce).

Výjimečně starý žebrák

Z malých dětí zesnul sice jen syn pekaře Jaroslav Peroutka (2 roky), zato skonali mladí lidé, kteří ještě na tehdejší střední délku života nedosáhli. Byl to Josef Halla (22), Karel Franz (24), truhlář Karel Zouzal (32), manželka ředitele továrny Kristina Stará (34) a manželka zedníka Božena Kýrová (36).

Dále se na seznam dostalo několik osob, které jen mírně překročily hranici čtyřiceti let, zatímco lidé v dnešním důchodovém věku byli mezi dvacítkou zesnulých výjimkou. Zcela ojedinělým příkladem byl žebrák Jan Lacina, který zemřel v požehnaném stáří 84 let.

Šedesátiletí starci

Na lidský věk se před sto lety pohlíželo úplně jinak než dnes. Když byla v únoru 1909 rekonstruovaná vláda tehdejšího premiéra Bienertha, zasedli v ministerských křeslech hlavně lidé kolem šedesáti let, což tisk nesl nelibě a neváhal novou vládu označit za „vládu starců". Právo lidu například napsalo: „V této vážné době povolávají se v čelo řízení státu starci. Téměř všichni ministři jsou šedesátiletí, jeden je 64letý, druhý 68letý."

Čtyřicátníci žili přesčas

O nic optimističtější není ani pohled do rubriky „Zemřelí v Praze" z pondělí 10. května 1909. Zesnulo 13 Pražanů, ovšem nejstarší z nich měl pouhých 60 roků (manželka ředitele pojišťovny Karla Tomsová). Nejvíce zemřelo dětí, hned čtyři: dcera kočího Anna Nováková (4 dny), syn kresliče Bohumil Palouček (1 rok), syn klempíře Vratislav Strejček (2 roky) a dcera zedníka Marie Žahourová (4 roky).

Jen krátký život Pánbůh vyměřil pro obuvníka Josefa Kuchaře (23), obchodníka Emanuela Kurze (29), kameníka Josefa Zavázala (31) či pro řádovou sestru Magdalenu Egerovou (32). Kdo se před sto lety dožil čtyřicítky (a autor textu se zděšením zjišťuje, že už má 41 roků), žil de facto nadprůměrně dlouho. Nízkou střední délku života způsobovaly především nemoci, včetně těch, na které je dnes pohlíženo jako na banální.

Repro: Ivan Motýl