Vykleštěný obchodní sluha František Kellner v parku pod brněnským Špilberkem. Hrozba války na Balkáně. Třináctiletý otec odsouzen k placení alimentů. Cholera v Rusku. Čtrnáctidenní vězení za vypíchnuté oko homosexuálovi. To je malý výběr z událostí, které se odehrály přesně před sto lety - v týdnu od 6. do 12. října 1908.
Opilí rekruti řádili v Praze (6. říjen 1908)
V Praze se rukovalo. V úterý 6. října 1908 zaplavili centrum města opilí rekruti a policie raději zdvojila stráže. Přesto se ve městě odehrálo množství incidentů, nejvíce opilých nováčků bylo zatčeno na Václavském náměstí. Před hostincem v domě č. 135 na Linhartském náměstí zase nachmelení rekruti ucpali celou ulici. „V opilství po ulici sem tam pobíhali a obtěžovali chodce. Celý rozdivočelý hlouček dopravila policejní stráž na policejní ředitelství, kde odsouzen jeden na pět dní k policejnímu vězení a dva odevzdáni vojenské hlídce."
Vykastrovaný obchodní sluha (7. říjen 1908)
Příšernou událost z Brna líčily noviny ve středečním vydání ze 7. října 1908. V parku pod Špilberkem dva vojáci v rakouských uniformách vykleštili jednatřicetiletého obchodního sluhu Františka Kellnera. Událost se stala už v neděli 4. října nad ránem, ale teprve v úterý byl těžce zraněný Kellner schopen první výpovědi. „Kellner trvá na svém tvrzení, že zločin spáchali na něm vojáci," reprodukovaly snad všechny tehdejší noviny Kellnerova slova. Pikantní událost se stala tématem dne, obsáhle a do všech podrobností ji rozebíral především deník Lidové noviny. Příběh začal v sobotu večer v jedné restauraci, v níž se František Kellner seznámil s mladou dívkou. Celou noc s ní koketoval a nad ránem ji v objetí odvedl do křovin parku pod staroslavným brněnským Špilberkem. Netušil ale, že je sledován dvojicí vojáků, kteří popíjeli ve stejném podniku. Jeden z nich byl totiž bývalým milencem povolné dívčiny.
„Na Špilberku překvapili vojáci milence při důvěrném styku," uvedl deník Právo lidu. Lidové noviny měly podrobnější informace: „Když děvče zpozorovalo stíny dvou plížících se mužů, s křikem uprchlo. Vojáci se vrhli na Kellnera a počali jej býti. Po delším marném zápase Kellner podlehl přesile, klesl k zemi, vojáci poklekli na něho, jeden z nich vytáhl ostrý nůž a nešťastného muže vykleštil." Kellner upadl do bezvědomí, později se však probral, dopotácel se domů a v jedenáct hodin dopoledne byl nalezen sousedy v mdlobách na společných toaletách. „Není jistoty, zda bude uchován na životě," konstatovali napřed lékaři. V dalších dnech se ale Kellnerův zdravotní stav zlepšil, neboť byl vykastrován poměrně odborným způsobem. „Zločin proveden byl dle úsudku lékařů s jistou znalostí a zkušeností, která nasvědčuje, že pachatel byl snad v civilu povoláním kleštič dobytka," zjistilo Právo lidu.
Třináctiletý tatík (8. říjen 1908)
U nejmenovaného majitele hostince v německé Vratislavi (Breslau) otěhotněla se synem hostinského osmnáctiletá služka. „Překvapovat může pouze mládí hochovo. Bylo mu, když si služku namlouval, teprve 13 let," uvedla dobová zpráva. Soudní proces z počátku října 1908 pak novopečeného otce, i přes jeho útlý věk, odsoudil k placení alimentů.
Cholera kosí Rusko (9. říjen 1908)
Epidemie cholery nadále kosila obyvatele Ruska, toho času přímých sousedů Rakousko-Uherska, neboť velká částí dnešního Polska náležela do carské říše. První případy cholery hlásila i Varšava, takže rakouští bakteriologové zůstávali ve střehu a 6. října museli konstatovat, že cholera překročila hranice Rakouska a zaútočila v hlavním městě rakouské Haliče v Krakově. V tamní útulně pro chudé zabila jistého Jana Harische. Z Ruska však denně přicházely mnohem děsivější zprávy, například jen za pátek 9. října zemřelo v Petrohradě 47 osob. Ve stejnou dobu onemocnělo 109 nových pacientů a celkově už tak v Petrohradě trpělo nemocí 1404 obyvatel.
Vypukne válka? (10. říjen 1908)
Cholera v Rusku obyvatele Rakousko-Uherska zdaleka netrápila tak, jako možné vypuknutí války na Balkáně, která by si asi vybrala mnohem větší lidskou daň. „Nynější situaci na Balkáně možno přirovnati k přetopenému kotli," zvažoval deník Právo lidu, zda válka vypukne, či nikoli. Hlavní hrozbou pro Rakousko bylo Srbsko, kterým nejvíce otřásla čerstvá rakouská anexe Bosny a Hercegoviny (viz předchozí díly Stoletého expresu). V srbském parlamentu se dokonce hlasovalo o vypovězení bojů Vídni, ale v poměru 93:66 hlasům zatím poslanci hlasovali pro mír. Dalším možným útočníkem bylo Turecko, které rakouskou anexi Sarajeva, tedy někdejšího tureckého sandžaku, neslo velmi nelibě. Hrozila i válka bulharsko-turecká, neboť Sofie před pár dny vyhlásila samostatné a na Osmanské říši nezávislé království. A konečně, krvavý střet mohl vypuknou i mezi Tureckem a Řeckem, neboť na počátku října 1908 se k Řecku připojila do té doby turecká Kréta.
Těžký život homosexuála (12. říjen 1908)
V pondělí 12. října předstoupil před pražský porotní soud dvaadvacetiletý Josef Spěváček z Karlína, který se rozhodl, že se stane samozvaným ochráncem mravopočestnosti a vytáhl do boje proti místním homosexuálům. Styky s muži například vyčetl řezníku Zdeňku Kopeckému z Karlína. „Co vlastně chcete, já vás neznám," marně se podle novin bránil Kopecký, když ho Spěváček začal fyzicky napadat, vyčítal mu „perversní styky" a v následné bitce poranil Kopeckému jedno oko tak vážně, že ho lékaři museli nahradit skleněným. „Soud vyměřil obžalovanému tuhé vězení v době 14 dnů," oznámily noviny nepříliš přesvědčivý rozsudek pražského porotního soudu. Inu, i když se jednalo o vážné zranění, bylo způsobeno při samozvané obraně rakouského státního zřízení. Habsburská říše se totiž považovala za katolickou zemi chráněnou přímo Bohem, jak dokazovala i státní hymna začínající slovy: „Zachovej nám Hospodine Císaře a naši zem. Dej, ať z víry moc mu plyne. Ať je moudrým vladařem." Zemí, v níž byli občané zatýkáni a odsuzováni k několikadenním trestům vězení jen za pouhou veřejnou slovní urážku Boha.
Foto: archiv