Volební šok! Slováci poslanci v maďarském parlamentu
27.05.2010 18:50 Seriál
Maďarsko-slovenské půtky, které se aktuálně vyhrocují mezi Budapeští a Bratislavou, mají staleté kořeny. Jedno velké vítězství si přitom Slováci připsali právě před sto lety, když se jim 1. června 1910 při volbách do uherského parlamentu podařilo protlačit do Budapešti hned tři slovensky mluvící poslance.
Atentát v Madridu
V Uhrách vrcholila volební kampaň, Evropa však žila na sklonku května 1910 i jinými událostmi. V Madridu se odehrál atentát, za nímž stál Josef Coregia Taborello, který má podnes čestné místo na webových stranách katalánských anarchistů. Taborello chtěl 23. května 1910 zničit památník, jenž připomínal oběti atentátu na španělského krále Alfonse XIII. v roce 1906.
Král sice tehdejší útok katalánského teroristy Mateu Morrala přežil, při výbuchu však zahynula ochranka i řada civilistů. Coregia při odpálení pomníku v květnu 1910 také neuspěl, stavba zůstala nepoškozena a Coregia byl vážně zraněn, což ukázala i fotografie, která záhy obletěla svět. Na počátku června 1910 snímek přetiskl i pražský časopis Český svět.
Osudy ostravských havířů
Regionální Ostravský deník přinesl na sklonku května 1910 několik truchlivých příběhů z drsného průmyslového centra rakouské monarchie. Tak například havíř Biela z Moravské Ostravy znásilnil své dvě dcery a ze strachu před trestem skočil do řeky Ostravice. "V přívozské vrbině byl vypátrán a vytažen kolemjdoucím dělníkem. Jak se oznamuje - zemřel. Biela se v Ostravici nachladil a dostal zápal plic, jemuž podlehl," informoval Ostravský deník. Tragicky zemřel i havíř Josef Gdovský.
"Gdovský pocítil zvláštní milostné touhy, které ho přiměly k pronásledování jistého děvčete. Nevyplatilo se mu to. Havíři J. Sroka a F. Bernat počíhali si na něj blíže železničního mostu v Hrušově a tam jej asi o 10. hodině v noci tak stloukli, že zůstal na místě v bezvědomí. Ležel tam celou noc, ráno vidělo jej tam ještě obecenstvo, myslilo si, že je opilý," líčil Ostravský deník. To už však byl havíř Gdovský mrtev, zemřel na krvácení do mozku.
Unikátní snímky ze Stupavy
Východní část habsburského soustátí volila 1. června 1910 do uherského parlamentu a slovenský úspěch v těchto volbách nadšeně popisoval i pražský tisk. Časopis Český svět dokonce přinesl unikátní fotoreportáž ze Stupavy na západním Slovensku, v tamním kraji totiž zvítězil slovenský kněz Ferdiš Juriga. Snímky dokazují, že za velké podpory místního obyvatelstva v tradičních stupavských krojích. "Ve Stupavě zvítězil slovenský národní kandidát farář Juriga proti maďarskému Dr. Aug. Ochabovi," oznamoval obyvatelům českých zemí obrazový týdeník Český svět.
Po červnových volbách v roce 1910 usedli do uherské sněmovny celkem tři Slováci, kromě Ferdiše Jurigy ještě Ferko Skyčák z Oravy a Pavol Blaho z volebního kraje Moravský Svätý Ján. Pro "maďarizované" Slovensko to byl i tak velký úspěch. Juriga však jako jediný ze tří Slováků v budapešťském parlamentu vydržel ve funkci až do konce první světové války, kdy v říjnu 1918 přímo na půdě sněmovny pronesl požadavek na odtržení Slovenska od historických Uher.
Soudek vína v kriminálu
Uherská část habsburského soustátí národnostní požadavky svých menšin příliš nectila. Co bylo běžné v českých zemích, to na Slovensku často končilo uvězněním. Když si například v roce 1907 čtyři rolníci z okolí Stupavy vystavili do oken portrét svého oblíbeného buditelského kněze Jurigy, odměnili je uherské úřady tříměsíčním pobytem ve vězení. Juriga byl totiž v té době vězněný za dva protimaďarské články, rolnici tedy vystavením jeho podobizny údajně schvalovali zločin (laudatio criminis). Sám Juriga ale později smířlivě vzpomínal, že ve státním uherském vězení nebyly tak zlé poměry, dokonce měl v cele stále k dispozici soudek s vínem a k obědu i večeři maso. Ve volbách v roce 1910 pak Ferdiš Juriga porazil protikandidáta Ochaba o pouhých 200 hlasů, přičemž celkově ve volbách zvítězila maďarská Národní strana práce.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.