Panovník František Josef I. pronášel jednou ročně takzvanou trůnní řeč. V roce 1910 se tak stalo ve čtvrtek 13. října, kdy promluvil k poslancům Rakouska i Uherska. Tedy k zástupcům 51 milionů obyvatel, kteří žili v říši. „Šlo to klidnou cestou," oddechl si panovník, když hovořil o anexi Bosny a Hercegoviny.
Současní školáci jsou stále vychováváni k jistému odporu vůči Rakousku-Uhersku, které je v učebnicích představováno jako „žalář národů", v němž Češi úpěli pod slabomyslnými habsburskými panovníky. Možná by se měli také učit, že Češi byli součástí velkolepého státního útvaru.
Z Jadranu na Bukovinu
Říše se rozkládala od Terstu (dnes Itálie) až po Černovice na Bukovině (dnes Ukrajina). Jinak řečeno, do kompetence tehdejších novinářů domácí rubriky Lidových novin patřily i zprávy z dnešní chorvatské Puly, bosenského Sarajeva, polského Krakova či Brašova v Rumunsku. Tam všude byl doma občan Rakouska-Uherska, které zabíralo celkem 676 171 kilometrů čtverečních a celá říše měla 51 milionů obyvatel.
Ať žije Trojspolek!
A k milionům obyvatel říše promluvil ve čtvrtek 13. října 1910 panovník František Josef I.. Učinil tak prostřednictvím projevů k zástupcům uherského a rakouského parlamentu a věnoval se především záležitostem vojenským, zahraničním a finančním. „S uspokojením konstatuji, že náš poměr ku Německé říši a ku Království italskému jest ještě pevnější než dříve," pochválil panovník funkční mezinárodní koalici známou v dějinách jako Trojspolek.
„Rovněž uspokojivě vytváří se náš poměr k Osmanské říši," prohlásil dále císař. S Tureckem bylo totiž mocnářství „na nože" kvůli anexi Bosny a Hercegoviny, kterou císařova armáda vyrvala z Osmanské říše a začala zaostalou islámskou zemičku měnit v parlamentní demokracii rakouského typu. Bosně však zatím chyběla ústava, tu ovšem František Josef I. přislíbil právě v této trůnní řeči.
O revoluci ani slovo
Anexe Bosny a vydržování obrovské vojenské posádky v celé říši stálo panovníka stamiliony korun. „Mimořádnými výdaji v době anexe bylo umožněno zabezpečiti mír. Vzhledem k tomu je nutno rozšiřovati branné prostředky," připravoval poslance na zvýšení vojenského rozpočtu říše.
Císař však ve své řeči nezmínil aktuální evropské události, řecko-turecký konflikt na Balkáně a revoluci v Portugalsku. „Ani slovem není v trůnní řeči zmínka o událostech v Portugalsku ani o událostech v Řecku," kritizoval trůnní řeč pražský tisk.
Císař ochránce míru
Nakonec delegace uherské i rakouské sněmovny poblahopřála císaři k jeho osmdesátým narozeninám, které panovník oslavil 18. srpna. Františka Josefa gratulace potěšila a dle novinářů „byl velmi pohnut", hlavně prý za slova, kterými byl veleben jako ochránce míru..
