23. listopad 1910: Mexická revoluce povzbudila brazilské námořnictvo. To pobilo důstojníky a z válečných lodí ostřeluje Rio de Janeiro.
„Posádka brazilských lodí se vzbouřila a bombarduje hlavní město Rio de Janeiro." Tak zněl telegram, který ve středu 23. listopadu 1910 přišel do londýnských Timesů a odtud se šířil po celé Evropě.
Žádali zvýšení žoldu
Napřed se zdálo, že vzpoura námořníků je počátkem revoluce a reakcí na ozbrojené povstání v Mexiku. Záhy však do Evropy přišly zprávy, že posádka dvou válečných křižníků pobila důstojnictvo kvůli žalostným sociálním podmínkám v armádě. „Žádají zrušení tělesných trestů a zvýšení žoldu," informovaly londýnské noviny. „Na město bylo vypáleno několik ran z děl. Zdá se, že hnutí nemá politického rázu."
Námořnicí blokovali přístav v Rio de Janeiru, takže rakouská loď Argentina musela přistát v Los Palmas. Brazilci svolali mimořádnou schůzi parlamentu, která měla rozhodnout o osudu vzbouřených námořníků. Část poslanců žádala úplnou amnestii. „Vše nasvědčuje pokojnému rozřešení," věřil i komentátor pražské Národní politiky. Poslanci po dvoudenním jednání nakonec v poměru 114:23 hlasů souhlasili s amnestií.
Za vše mohou Němci
Osádky lodí se poté vzdaly a při výsleších vyšlo najevo, že námořnictvo se vzbouřilo především vůči „pruské" kázni, kterou v námořnictvu zaváděli němečtí poradci.
„Vzpoura vypukla, ježto pruští instruktoři pokusili se zavésti pruskou kázeň. Kaprálský tón a hrubé tresty jsou nesnesitelny Brasilianům, kteří cítí se příbuznými jemných Francouzů," dozvěděli se čtenáři Národní politiky.
