15. únor 1911: Tramvaj řítící se od Národního divadla narazila do kočáru, v němž cestoval světící biskup pražský Wenzel Anton Frind. Církevní hodnostář utrpěl zranění na hlavě.
Kočár s pražským světícím biskupem Wenzlem Antonem Frindem se ve středu 15. února 1911 řítil po pražském Riegerově nábřeží (dnes Masarykovo) k Národnímu divadlu. Biskup spěchal do svého paláce na Hradčanech.
Krvácející zranění spánku
Od Národního divadla zase vyjela tramvaj linky č. 1. "Motorový vůz vrazil do části kočáru s takovou prudkostí, že oj byla uražena a předek rozbit. Kočár se však nepřevrátil, protože nárazník motorového vozu se zaklínil do proraženého dřeva a tím překocení vozu znemožnil," vylíčila havárku pražská Národní politika.
Kočí Václav Polanecký byl sražen z kozlíku, ovšem pád na dlažbu přestál bez zranění.
"V kočáře sedící biskup narazil však při srážce hlavou na okenní rám a utrpěl krvácející zranění na levém spánku a značnou podlitinu krevní na vlasaté části hlavy. Srážka měla účinek i na nervy, neboť se biskup ulekal, že byl blízek mdlobám a musil býti z kočáru vynesen."
Místodržitel nabídl svůj automobil
Hned za kočárem jel v automobilu místodržitel Českého království hrabě František Thun. "Hrabě nabídl zraněnému svůj vehikl a doprovodil ho do biskupské rezidence, kamž byli přivoláni dva lékaři."
Kdo srážku zavinil, měla vyšetřit soudní komise.
Osmačtyřicetiletý pražský světící biskup Wenzel Anton Frind byl v době srážky na cestě z pohřbu vládního rady a vrchního správce vojenských zásobovacích skladišť Augustina Jarky. Obřadu se zúčastnil každý, kdo v Praze něco znamenal. Kromě místodržitele Thuna třeba i dva polní podmaršálkové, četní důstojníci, poslanci či starostové. Na pohřbu stál čestnou stráž jedenáctý pěší pluk a zahrála vojenská hudba.
