10. listopad 1910: Na pražském Novém Městě vypukla epidemie tyfu. Jen v Salmovské ulici se nakazilo devatenáct lidí. Většina infikovaných byla hospitalizována.
„Jak je zjištěno, jsou zamořeny epidemií tyfovou ulice Lipová, Salmovská a Kateřinská," informoval Pražany denní tisk. Například v Salmovské ulici onemocnělo devatenáct mládenců, kteří bydleli ve zdejším učňovském domově Johanneum. Ve čtvrtek 10. listopadu 1910 bylo proto čtrnáct učňů s nejhoršími příznaky onemocnění izolováno v pražské všeobecné nemocnici.
Neuvěřitelné poměry zdravotní
„Není pochyb o tom, že se epidemie šíří pitnou vodou," přemítali pražští žurnalisté. Hygienické poměry v centru Prahy před pouhými sto lety jsou totiž pro současníka nepředstavitelné. Komise povolaná na Nové Město skutečně potvrdila, že zdejší studny jsou kontaminované tyfem, a deník Národní politika napsal o „neuvěřitelných poměrech zdravotních".
Katastrofické poměry vládly především v Lipové ulici č. 467 v domě pana Riedla z Riedlsteinů, který na pozemku za barákem choval krávy. „Kravín jest umístěn za neuvěřitelně bídných poměrů stavebních a hygienických," líčili novináři. Močůvka prosakovala do půdy a tím i do okolních studní, na což sousedé pana Riedla upozorňovali už od roku 1904. Nařízení c. k. místodržitelství v Praze, aby v kravíně byla vycementovaná stoka k odvodu močůvky, však Riedl ignoroval a dokonce dosáhl zrušení tohoto nařízení. „Proti poměrům na pozemku je zdravotní úřad naprosto bezmocný," bylo poraženecky konstatováno.
Kulhavka a slintavka
K dovršení všeho vypukla mezi dobytkem tam umístěným slintavka a kulhavka. „Takže půda okolní zamořuje se několikanásobnou infekcí. Jen odstraněním kravína, radikální úpravou a odvodněním celého pozemku dá se zjednati obrana okolnímu obyvatelstvu před trvalým ohrožováním zdraví."
Epidemie se šířila i v dalších dnech. Třeba v pátek 11. listopadu 1910 bylo z tyfem napadených ulic odvezeno dalších devět nakažených osob do všeobecné nemocnice. Nemoc se nevyhýbala ani váženým pražským osobnostem: „Mezi nemocnými nalézá se karlínský okresní soudce pan Vávra, který bydlí v ulici Kateřinské."
Tyfus přicházel s válkami
K nakažení tyfem skutečně stačí i jediný doušek kontaminované vody či jen omytí potravin v této vodě. Nejhorší tyfové epidemie prožilo dnešní Česko pokaždé v souvislosti s válečnými událostmi. Epidemie třeba vypukla na konci druhé světové války v Terezíně. Známé jsou lokální epidemie spojené s průchodem ruských vojsk po bitvě u Slavkova v roce 1805. Od nakažených vojáků v ruském lazaretu například onemocnělo i mnoho obyvatel Hukovic na Novojičínsku a podle místní kroniky následkem tyfové epidemie nezůstal ve vsi živý žádný muž nad čtyřicet let. Lékařské schopnosti místních ošetřovatelů byly roku 1805 mizerné. I pohřbení ruští vojáci prý v Hukovicích povstávali v noci z hrobů a klepali na okolní chalupy.
Tyfus je podnes smrtelnou nemocí, ročně se tyfem nakazí od 15 do 33 milionů lidí, z nichž nejméně 200 tisíc nemoci podlehne. Nejčastěji v některých afrických a asijských zemích.
