22. října 1912: Úřady varují před Františkem Černým, falešným Slezanem v Praze, který z dobrých duší tahá finanční dary pro Slezsko.
Falešný slezský buditel vybíral i 22. října 1912 a o jeho činech se hned následující den rozepsal význačný český deník Národní listy. Ten přinesl i varování pražského spolku Národní jednota slezská. "Výstraha! Přátele Slezska v Praze obchází jakýsi František Černý, kterým není," začínal text výstrahy. Černý se představoval jako redaktor z Opavy a žádal o drobné částky na pomoc Slezsku. "Národní jednota slezská v Praze upozorňuje, že člověk ten zneužívá sympatií obecenstva ke Slezsku a varuje před ním každého!"
Dobrá volba Františka Černého
Před sto lety vnímala Praha takzvané české Slezsko jako exotický kraj na konci světa, jenž je ale notně zbídačelý a jemuž je třeba pomoci. Černý věděl, že s báchorkami ze Slezska uspěje snadněji, než kdyby se dal třeba na dráhu falešného pojišťováka banky Slavia.
Vždyť ve stejné době vydal oblíbený pražský ilustrovaný magazín Světozor číslo věnované Slezsku, přičemž články přetékaly slezským bolestínstvím: "Slezan zná svou krásnou vlast, ale neznají ji bratři jeho z Čech a Moravy a odjinud. Každou chvíli zve do svého domu Slezan své bratry, leč bohužel - prosby jeho i různé novinářské články k návštěvě Slezska zvoucí zůstávají vesměs oslyšány."
Slezsko mělo před sto lety i vlastní hymnu, v níž bylo zdůrazněno, že je to země historicky spoutaná s Moravou a Čechami: "Slezská vlasti, půdo svatá, zemi nejkrásnější všech, tobě láska vrchovatá, tobě poslední buď vzdech, hvězdou jsi nám v srdce dána hněv-li kolem nás a spor, k dvěma sestrám upoutána pásmem věkověčných hor."
Údajný opavský redaktor František Černý správně věřil, že bohatá sestra Praha se slituje nad mladší a chudší Opavou. Právě Opava totiž byla v roce 1912 hlavním městem Slezska, v budově dnešní Slezské univerzity v Opavě v Masarykově třídě sídlil slezský prezident i slezská vláda, v dnešním zemském archivu zase slezský sněm.