Zatčení zhýralce
Farmář propil statek a žil na dluh v pražském hotelu

9. prosinec 1910: Farmář a vzduchoplavec Josef Novotný z Drast prohýřil rodný statek a žil na dluh v pražském hotelu Gráf. Tam ho na upozornění číšníků zatkla policie.

V pátek 9. prosince 1910 vtrhli pražští strážníci do hotelu Gráf na Komenského náměstí (dnes I. P. Pavlova) na pražském Novém Městě. Policie přiběhla na žádost mnoha věřitelů velkostatkáře Josefa Novotného, kteří se shromáždili v hotelu a energicky žádali zaplacení dluhů. Novotný ale každému zopakoval, že nemá peněz. "Při prohlídce v bezpečnostním oddělení nalezeno bylo u Novotného 36 haléřů," konstatovala policie.

Víno, ženy a koně

Velkostatkář Josef Novotný z Drast v dnešním okrese Praha-východ prohýřil statisíce korun. Podle deníku Národní politika měl Novotný nespoutanou povahu, nepoutal ho rodinný život, ale především "veselé živobytí, při němž víno, ženy, hazardní hra a koně hráli hlavní roli".

"Manželka s dítkami doma tonula v slzách a manžel žil ve veselé společnosti," líčily případ konkurenční Národní listy. Nebylo divu, že na velkostatku vznikl dluh přes 400 tisíc korun, což byla částka, která se rovnala osmi ročním platům ministerského předsedy tehdejší rakouské vlády. Do Drast proto přijel exekutor a statek byl vydražen za 670 tisíc korun. Dluhy byly zaplaceny a 270 tisíc bylo předáno manželce Vilmě a dětem zhýralce. Široké příbuzenstvo pak Josefu Novotnému stanovilo měsíční apanáž 200 korun, což byl dvojnásobek průměrného dělnického platu v Praze. "Takový pakatel Novotnému nestačil ani na doutníky," konstatovalo se v Národní politice. "Bývalý velkostatkář, který během let zvykl jen hýření a neznal choutky, kterou by si dovedl odepříti, sáhl nyní k poslednímu prostředku. Začal vystavovati směnky."

Falešné směnky

Směnky byly samozřejmě falešné a Novotný se při jejich výrobě spojil s pražským podsvětím. Několik měsíců takto střídal různé pražské hotely, v nichž si hrál na stále úspěšného farmáře. Tu v hotelové kavárně rozházel při divoké pijatice 150 korun za večer, aby si druhý den půjčil 20 haléřů od pikolíka.

V hotelu Gráf na Novém Městě, kam se Novotný uchýlil počátkem prosince 1910, však velkostatkáře dohnali věřitelé. Neprozřetelně totiž několik dnů nezaplatil zdejším číšníkům, kteří záhy zjistili, že Novotný dluží i jejich kolegům jinde v Praze. V pátek 9. prosince 1910 se proto do hotelu dostavila celá skupina věřitelů, která zavolala policii.

Chtěl doletět až do Moskvy

Statkář Josef Novotný z Drast u Prahy skutečně nebyl zrozen pro venkov, nýbrž miloval dobrodružství velkoměsta. Je třeba známo, že v roce 1891 hostil na svém velkostatku legendárního francouzského vzduchoplavce Louise Godarda. Po jedné opulentní slavnosti  v hotelu U zlatého anděla v Celetné ulici se Novotný dohodl s Godardem a nakladatelem Vilímkem na tajném nočním balonovém výletu z Prahy až do Moskvy. O půlnoci 21. října 1891 skutečně vzlétli, vybaveni především šampaňským, pečenými koroptvemi a kuřaty. Vilímek později noční dobrodružství vylíčil v knize Z Prahy k Baltickému moři balonem, z níž je patrno, že do Moskvy balon nedoletěl.

Na palubě byla i Novotného manželka Vilma, kterou později Národní listy líčily, jak "tone v slzách". V balonu se ale očividně dobře bavila, jak vyplývá z knihy nakladatele Vilímka. Vzduchoplavci jen litovali, že se musí postupně zbavovat lahví z vinotéky statkáře Novotného.

Šampaňské do Vltavy

"Není jiné pomoci," pravil Godard, "nechceme-li dolů, musíme vyhodit přítěž jinou. Jest sice dražší, ale jinak to nejde!" A ukrutný ten muž vzal - ó krvácejte srdce útrpná! - vzal lahev šampaňského, plnou zapečetěnou lahev, naklonil se daleko z koše a ušlechtilý ohnivý mok našel hrob v temné řece. A nestačila jedna lahev - ale celá polovina výtečně zásobeného "sklepu" p. Novotného skončila ve stříbropěnné Vltavě.

Však nezůstalo jen u šampaňského. Po něm došlo i na ostatní pochoutky připravené pro dlouhodobý let: studená masa, koroptve, kuřátka i selátko - to vše letělo za ním. A balonu se ulehčilo...

Zapomenutý vzduchoplavecký úspěch statkáře Josefa Novotného nedávno přece připomněla obec Klecany, k níž Drasty náleží. Autorem textu na webových stránkách obce je Jan Novotný, možná vzdálený potomek zkrachovalého velkostatkáře.