Černá kronika
Hajný zastřelen jako bažant. Malíř Kysela pod tramvají

29. prosinec 1910: Pod tramvaj v pražské Jindřišské ulici spadl talentovaný malíř Kysela. V Lukovanech na honu byl zastřelen hajný Schimerla.

Byla to podivná společnost, která se sešla ve čtvrtek 29. prosince v honitbě u Lukovan nedaleko Rosic. Nájemce honitby J. Kotzenta čekal soud za podvodné jednání právě v souvislosti s pronájmem honitby. Hajný Schimerla nesměl nosit zbraň, neboť byl soudně potrestán pro krádež jetele. V polích u Lukovan pak Kotzent a Schimerla přivítali čtyři brněnské hostinské, kteří byli ozbrojeni brokovnicemi. Jeden z hostinských si přivedl i bratra - toho času zeměbraneckého vojína, hajný povolal i několik místních dětí, kterým dal roli honců.

Napřed veverka, pak hajný

I když hon začal o deváté ráno, ještě v poledne se lovci chlubili jediným mizerným úlovkem - veverkou. Až po poledni náhle vyletěl ze seče u lesa bažant.

"Na kterého střelili skoro současně J. Kotzent a vojín Florian. Tu však se strašným výkřikem padl hajný na zem a zároveň ozval se pláč jednoho chlapce. Bylo konec honu. Hajný odnesen krví zbrocený k potoku, kde seznáno, že byl střelen do hlavy a krku, přičemž jedno oko mu vyteklo," vylíčily tragédii brněnské Lidové noviny. Lehce zraněn broky byl i jeden z honců - žák Vladimír Procházka.

"Který ze střelců místo bažanta v povětří strefil hajného a honce na zemi, nebylo dosud zjištěno. Mezi střelci bylo několik beze zbrojních a honebních lístků."

Drama v Jindřišské ulici

Tentýž den se v Praze vážně zranil malíř František Kysela. Nedbal totiž varování, že za jízdy je zakázáno naskakovat či vyskakovat z plošin tramvají. Už rozjetou tramvaj se snažil dohonit v Jindřišské ulici.

"Ale sotva vyskočil jednou nohou na stupátko, zvrátil se naznak a padl před vlečný vůz a byl smýkán kupředu. Jeho situace byla strašlivá a působila příšerným dojmem na nahodilé diváky, kteří ve velkém rozčilení křičeli na řidiče, aby zastavil. Ten však neměl potuchy, co se vzadu děje, a zarazil vůz teprve potom, když se mu postavilo několik osob na koleje," popisovala drama z Jindřišské ulice pražská Národní politika. Devětadvacetiletý malíř byl vytažen "samá krev a pohmožděn nejen na hlavě, ale i na končetinách".

V nemocnici upadl František Kysela do bezvědomí, takže se čekalo na nejhorší. Národní politika proto zrekapitulovala dosavadní umělecké úspěchy malíře. "Veřejnost upozornil na sebe rázovitými plakáty i ilustracemi. Z jeho ruky pochází výzdoba pražské kavárny Arco, maloval vnitřek i dekorace divadla v Hradci Králové a posledně i dekorace Národního divadla k historickém hře Král Václav."

František Kysela ale svoje těžká zranění přežil a zemřel až v roce 1941. K jeho nejslavnějším dílům, která ovšem vytvořil až po nešťastném pádu pod tramvaj, patří řada vitráží v katedrále sv. Víta, včetně rozetového okna v západním průčelí chrámu. Návštěvníci zámku v Novém Městě nad Metují pak znají jeho osobitý dekorační styl z mnoha pokojů, které na zámku vyzdobil. Je rovněž autorem vitráže v průčelí kubistického krematoria v Pardubicích.