25. květen 1911: Slavný básník Jaroslav Vrchlický se právě před sto lety léčil ve společnosti české smetánky v Opatiji. Tedy u "domácího moře“.
Ve čtvrtek 25. května 1911 přinesly pražské Národní listy obsáhlou zprávu o zdravotním stavu "krále českých básníků“, jak se tehdy přezdívalo Jaroslavu Vrchlickému.
V roce 1908 totiž básníka postihla mozková mrtvice a prakticky ztratil schopnost číst i psát. Pro autora, který byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za literaturu, to byla strašná rána. Přesto věřil, že následky mrtvičky časem pominou, a na jaře roku 1911 už byl skutečně schopen souvisleji mluvit a pokoušel se i číst.
Vzezření básníka je velmi dobré
Vrchlický byl vzorným pacientem a vyhověl lékařům, kteří mu nedoporučovali trávit zimní měsíce v pražských plískanicích. Mistrovi radili, aby odjel do Středomoří. A protože Rakousko-Uhersko tehdy vlastnilo jadranské pobřeží, byl Vrchlický de facto doma i v Opatiji na Istrii, kam se na zimu na přelomu let 1910/1911 skutečně uchýlil. Tamní moře mohl považovat za "domácí vody“ také proto, že patřil k elitám mocnářství a císař ho za zásluhy o literaturu dokonce jmenoval poslancem panské sněmovny rakouského parlamentu.
"Vzezření jeho je velmi dobré. Je v obličeji plný, osmahlý, svěží. Liboval si, že pobyt u moře, zvláště pak na moři působí nejpříznivěji na spánek a chuť,“ líčil dopisovatel Národních listů, jak se Vrchlickému daří v Chorvatsku. Dopis napsaný v Opatiji 21. května vyšel v tomto deníku 25. května. Vrchlický v té době v Opatiji trávil pátý měsíc a zůstal u moře až do září 1911.
"Za rozhovoru jevil stálý zájem pro veřejné věci v Čechách. Co dělá národ? Byla první otázka jeho. Byl potěšen, že se boje stranické pro nastávající volby do sněmovny poslanecké umenšily. Horlivě vykládal, kterak český národ pokročil v literatuře, a porovnával postavení, které měl náš národ, když on, básník, vydal svoje prvotiny básnické. Vrchlický sám čte noviny české nebo mu je, je-li zrak jeho unaven, čte pečlivá ošetřovatelka. Každý český host, který sem zajede, je mu velevítán. Vrchlického jedinou touhou je vrátiti se k normální práci.“
Znova psát nezačal
K literární práci se už básník nevrátil, ač měl v roce 1911 teprve 58 let. Po návratu z Jadranu se vyhýbal Praze a usadil se v Domažlicích. Na počátku roku 1912 ho postihla druhá mrtvička, ochrnul na polovinu těla a 9. září 1912 v Domažlicích zemřel.
Už na jaře roku 1911 ale několikrát do Prahy z Opatije doputovala "zaručená informace", že král básníků zemřel. Toto je třeba zpráva z Národní politiky z 5. března 1911. "Nepravdivé pověsti. Včera rozšířily se po Praze pověsti, že náš velký básník mistr Jaroslav Vrchlický v Opatiji zemřel. Můžeme s radostí konstatovati, že pověst je nepravdivá.“
Česká elita Jadran milovala a nejen v Opatiji vyrůstaly české hotely. K moři se dokonce jezdilo po celý rok, jak dokazuje následující text z Národních listů, který vyšel 4. února 1911 a podepsán byl J. J. Čečetkou:
"Ó, ti šťastní, kteří si mohou dopřáti v Opatiji přezimovat! Nyní dlí tam právě král našich básníků. Jsem jist, že se odtud vrátí jako znovuzrozen. Znám čaroděje, které tam dole takové divy činí: vzduch prosycený solnými výpary hravého moře a protkaný kouzelnými nitkami paprsků jižního, věčně usměvavého slunce. Palmy, jako by ani neměly potřeby odpočinku, zelenají se a bujejí nerušeně dál, jen některé stromy shazují nakrátko listy, teplota zřídka klesá na 8 stupňů Celsia, slunce však stále září a hřeje.“
Kde čepují prazdroj, je i dobrá kuchyně
A všude v Opatiji se i v zimě toulali Češi. "Chcete-li si zajít do společnosti české, najdete ji v Grandhotelu, v české restauraci Prokopově, ve Schweizerhofu, kde je paní Češka a obsluhující děvčata od Klatov...“
A jak nejlépe strávit v Opatiji zimní den? Redaktor Čečetka nabízel tento plán: "Po snídani jděte do lázeňské čítárny v elegantních místnostech klubu Adrie. Najdete tam skoro všechny české noviny a spoustu časopisů. Potom si zajděte na maličkou vidličkovou a jděte vždycky tam, kde mají prazdroj, je to svaté pravda, že tam bývá také vždycky dobrá kuchyně. Po malé procházce jdete se koupat, pak si poslechnete ještě koncert a ubíráte se spokojeně k obědu. Po obědě spěte, čítáte-li, čtěte. Po kávě opět na procházku. Večery zpříjemňují krásné koncerty.“
V časopise Český svět pak v létě roku 1911 vyšla i unikátní fotografii českých prázdninových hostů v Opatiji. Na snímku je zachycen i básník Jaroslav Vrchlický a mimo jiné také továrník a textilní magnát z Nového Města nad Metují rytíř Josef Bartoň, velkoobchodník Jeřábek, vládní rada Plzák a další příslušníci české elity.
