20. květen 1911: Následky bouří a přívalových dešťů byly děsivé. Na polích leželo čtvrt metru krup a voda nesla krajinou i kolébku s děckem a mrtvoly.
Na střední Evropou se od 16. do 21. května 1911 ženili všichni čerti. Přívalové deště se střídaly s ohromným krupobitím, několik lidí zabily i silné bouře.
"Sta rodin v nesmírné bídě"
"Zprávy, docházející ze zpustošených míst v Čechách a na Moravě, znějí stále žalostněji. Rozpoutaný živel způsobil pohromu, z níž se postižení dlouho nevzpamatují a která sotva dá se nahradit. Rozervaná pole, zničená a odplavená úroda, pobité stromy, sesuté a zmizelé domy, strhané cesty, hráze, zahrady, mosty a ploty. A odevšad voláno o pomoc, sta rodin bude vydáno hladu a nesmírné bídě," vylíčily následky živelních pohrom Lidové noviny.
Živly už řádily od 16. května a Lidové noviny nemohly ani v sobotu 20. května přinést žádnou uklidňující zprávu. Jedině snad, že by obyvatele Čech a Moravy uklidnilo, že trpí celá monarchie i okolní státy. "Od Terstu až po severní Německo bouřily včera nové bouře a nová krupobití ničila osení na polích. I ve Vídni, v Praze, Mnichově, v Brně pršelo celý den a celou noc," uvedly sobotní Lidové noviny. A pak už jen líčily průběh pohrom v jednotlivých obcích.
Například v Němčicích na Hané to 19. května vypadalo takto: "Němčice na Hané. Hrozný pohled byl na padající domky, které s rachotem padaly do temných vod. Pět domků a mnoho chlévů se zbořilo. Čeká se, že domků spadne více."
Vojsko na pomoc
Povodně se do mnohých obcí v tomto strašném týdnu vrátily vícekrát a "co nezničila prvá bouře, to zničila druhá".
Takto to zase vypadalo v obci Hořepník na Pelhřimovsku: "Ti, co bydlí těsně u vody, sotva zachránili holé životy. Rozbouřený živel unášel oběti svého řádění: dobytek, nářadí, kmeny i s kořeny, kolébku s děckem i několik mrtvol."
V Dobřichovicích padaly kroupy už 16. června a na polích tvořily závěje vysoké 25 centimetrů, takže tály po dva dny. Teprve pak lidé zjistili, že "úroda na polích jest úplně zničena a stromy omláceny".
Na Pacovsku bylo 18. května odplaveno dvanáct mostů. "Město Pacov má spojení jen s Lukavcem. Ke zřízení zatímních opatření jest nutná vojenská asistence," informoval tisk. O vojenskou pomoc požádal i zatopený Vimperk.
Za povodně může stát
Lidé ze zaplavených vsí za povodně vesměs vinili stát, neboť v té době skoro každá obec slibovala občanům regulaci místních toků a mnohde se na ní již pilně pracovalo.
"Obyvatelstva umocňuje se hněv nad liknavostí příslušných státních a zemských orgánů. Žádá se všeobecně, aby byla svolána protestní schůze zaplavovaných obcí," uvedly Lidové noviny z 20. května. "Škody nerostou samy za sebe, ale mají vždy své příčiny a ty příčiny mohly být při bouřích tohoto týdne minimální, kdyby sliby o regulacích nebyly jenom pouhými sliby," dodal komentátor listu.
Snad ve všech médiích zazněla věta, že "na kanóny a zbytečné lodě peníze máme, ale o bezpečnost obyvatelstva se nikdo nestará". Rakousko-Uhersko totiž mohutně zbrojilo a v rakouských přístavech na Jadranu se právě montovalo několik nových válečných křižníků.
Takto to vypadlo v Troubsku u Brna: "V obci Troubsko bylo boží dopuštění. Voda z blízkých kopců zaplavila v mžiku celou vesnici. Voda vnikla do všech domků, jichž obyvatelé musili se utéci na střechy. Celá vesnice podobala se ohromnému rozbouřenému jezeru, z něhož vyčnívaly jedině střechy domků, na nichž krčili se uděšení obyvatelé."
Ve Starém Hrozenkově se zřítilo třicet domů. "Nějaký cizinec, pravděpodobně turista, byl stržen přívalem vod a zmizel ve vlnách. Také jeden obyvatel se postrádá a nalezl asi rovněž smrt ve vlnách."
Krouna proměněna v moře
Ve Šlapanicích u Brna zemřela pětašedesátiletá výměnkářka A. Veselá. "Na cestě z pole byla zasažena bleskem a usmrcena. Její mrtvola byla přívalem daleko odnesena."
O tehdejších povodních lze najít výmluvná svědectví i v obecních kronikách. Toto je třeba zápis z vesnice Krouna na Vysočině, na kterém jsou zajímavá přesná měření, která kronikář obětavě provedl: "Voda stoupala úžasně, téměř po vteřinách a po půl metru najednou, až konečně prostřední Krouna proměněna v moře pod dravým přívalem. Ven jíti nebylo možno. Po 5. hod. dosáhla povodeň výše největší a pak začala, a to dosti rychle opadávati, když liják ustal. Následky povodně jsou ovšem děsné, nejhroznější. Nejstarší pamětníci podobné katastrofy vůbec nepamatují a povodně tak vysoké, dravé a hrozné snad vůbec nebylo, pokud Krouna stojí. V severním rohu domu J. Nekvindy dosáhla voda (od dlažby chodníku měřeno) 211 cm. Okna byla zaplavena v přízemí téměř celá a v zadní místnosti byla i kamna pod vodou (185 cm). Ve dvoře bylo vody též as na 2 metry."
Z chropyňské kroniky
A déšť neustával a neustával. Následující popis je převzat z obecní kroniky města Chropyně:
"V neděli odpoledne 21. května 1911 a v pondělí ráno byla protržena hráz řeky Moštěnky a pak byla protržena hráz u roury mezi řekou Moštěnkou a obcí Plešovec, čímž hrozilo nebezpečí zatopení skoro celé obce. V neděli přijel do Chropyně na kole posel z Plešovce se zprávou, že do vsi přitéká plnou silou voda protrženou hrází řeky Moštěnky. Dobrovolní hasiči společně s občany a pracovníky statku vyvedli dobytek, který byl umístěn ve stájích statku a pomohli obyvatelstvu s přípravou evakuace. V pondělí se situace opět zhoršila. Naraženy dvě řady kůlů, na ně přibity desky. Bylo naplněno 300 pytlů mokrou hlínou a uloženo do protržené hráze. Voda se zastavila a dále se pak nevylévala. Později odpoledne se dostavil c. k. 3. pluk pěšího vojska ku pomoci občanům."
