18. červen 1911: První odvážlivci na létajících strojích prožili další černý den. Dva aviatici zahynuli v letounech, třetí spadl mezi diváky.
Evropská aviatika se sotva vzpamatovala z jednoho velkého neštěstí, když přišla ještě horší.
O první tragédii z 21. května 1911 se v českých novinách psalo celý týden, neboť při slavnostním startu závodu Paříž - Madrid naletěl pilot do vládní delegace a zabil francouzského ministra obrany a vážně zranil i předsedu vlády.
Ve mdlobě klesl do plamenů
Jenže už 18. června 1911 se v jediném dnu odehrála hned tři letecká neštěstí. Dvě ve Francii a jedno v Uhrách, tedy na "domácí půdě“ habsburské monarchie.
Takto zněla první telegrafická zpráva, která o událostech z Francie došla do pražského deníku Národní politika: "Z Vincennes, 18. června. (Tel. t. k.) Aviatik Lemartin narazil na strom a utrpěl těžká zranění, jimž brzy na to podlehl.“
Vzápětí došel z Paříže další telegram: "Z Issy les Moulineaux. 18. června. (Tel. t. k.) Pád vojenského aviatika Princeteaua byl strašný. Přístroj se vzňal a zřítil se. Poručík činil nadlidské pokusy vyprostiti se z trosek hořícího přístroje. Opustily ho však síly a ve mdlobě klesl do plamenů, které znemožňovaly přístup zachráncům. Mrtvola je úplně zuhelnatělá.“
Zkušený aviatik, voják a nadšený lékárník
Smutná zpráva přišla i z Budapešti. O vzlet se tady pokusil nadšený aviatik Quido Prodan. "Leč pro vadu motoru byl nucen již z výše 1 metru spustiti se dolů. Lékárník seskočil, leč letadlo letělo dále a zasáhlo 16letou Alžbětu Madrayovu tak prudce, že jí utrhlo hlavu. Prodan omdlel. Policie zahájila vyšetřování.“
První z aviatiků Léon Lemartin zahynul v pouhých sedmadvaceti letech, nadporučík Pierre Princeteau byl ještě o rok mladší. Lemartin jen tři týdny před smrtí vytvořil světový letecký rychlostní rekord, když dosáhl rychlosti 128 km/h. Princeteau zase pilotní průkaz získal po přezkoušení samotným Louisem Blériotem, jehož dnes považujeme za "otce zakladatele“ celé aviatiky.
O letci Prodanovi, jehož stroj zabil šestnáctiletou dívku, ovšem víme jen to, že byl civilním povoláním lékárník a živnost provozoval v chorvatské Rjece, která ovšem před sto lety patřila Rakousku-Uhersku.
