Letecká havárie
První český letec Kašpar rozmlátil letadlo

23. říjen 1910: Když aparát se zvedl do výše, vypověděl náhle motor a inženýr Kašpar zřítil se značné výše na zem. Aviatik utrpěl těžká zranění. Přesně takto informoval tisk o veřejném letu Jana Kašpara v Černovicích na Bukovině.

Citovanou zprávu telegrafoval do Prahy některý ze žurnalistů, který sledoval první letecký den v rakouské provincii Bukovina, jenž se konal v neděli 23. října 1910. Později ale do Prahy telegrafoval přímo Jan Kašpar a katastrofickou informaci zmírnil.

Vítr mrštil aparátem k zemi

Kašpar oznámil, že není zraněn těžce a odnesl si z havárie jen několik modřin a škrábanců. Rovněž letadlo nespadlo z nějaké závratné výšky. Při druhém z letů totiž zavál silný vítr a Kašpar se rozhodl předčasně přistát. I tak ale stroj těsně před přistáním, ve výšce asi metr nad zemí, smetl vítr o rychlosti 12 metrů za sekundu.

"Prudký náraz větru mrštil aparátem k zemi," líčila událost pražská Národní politika. Když se však pilot vypotácel z rozbitého stroje, přítomné "obecenstvo uspořádalo inž. Kašparovi nadšené ovace".   

Báječní muži na létajících strojích

Rok 1910 byl rokem "báječných mužů na létajících strojích". Vůbec první v Čechách vzlétl v pátek 15. dubna v 5 hodin odpoledne nad chuchelské závodiště Otto Hieronymus (1879-1922), šéfkonstruktér automobilky Laurin a Klement, rodák z Kolína nad Rýnem. Ve vzduchu se udržel 2 minuty a 26 sekund, přičemž nalétal asi dva kilometry. Kvůli tomu, že byl Němec, ovšem český tisk jeho prvenství bojkotoval a slávu "prvního českého letce" získal až o den později inženýr Jan Kašpar. Český inženýr se odlepil od zemského povrchu 16. dubna 1910 a nalétal rovněž dva kilometry ve výši 20 až 25 metrů.    

Senzace na Bukovině

Následně se veřejné lety staly senzací roku. Když se některý z aviatiků objevil v Praze, Ostravě či v Krakově, přišly se na let podívat desetitisíce lidí. Stejné množství jich přišlo v neděli 23. října 1910 i na louky za Černovicemi, což bylo hlavní město rakouské provincie Bukovina, dnes součást Ukrajiny. Lidé tady viděli letadlo poprvé v životě a před startem se pochybovalo, že by se stroj dokázal odpoutat od země.

Celou neděli však v Černovicích silně foukalo. "Prudký vítr stále hrozil zmařením aviatické produkce," líčil později průběh akce dobový tisk. Kašpar ovšem nechtěl zklamat desetitisíce natěšených diváků. "Startoval proti větru, rychle stoupl až do třiceti metrů a opsav obrovské kolo, přistál po osmi minutách k zemi," popisoval let zpravodaj Národní politiky. Druhý let  skončil výše popisovaným pádem.

Nesmrtelný Kašpar

Nesmrtelně však Jana Kašpara proslavil až vzlet se strojem vlastní konstrukce, s nímž uskutečnil první dálkový let v Čechách. Slavná cesta vzduchem na trase Pardubice - Velká Chuchle se uskutečnila 13. května 1911. Vzdálenost 121 kilometrů překonal Kašpar za 92 minut ve výšce asi 800 metrů. Letoun, kterým let uskutečnil, je podnes vystaven v Národním technickém muzeu.