4. listopad 1910: Ruský car a německý císař si slíbili v Berlíně, že nepřátelství obou zemí "bylo by šílenstvím". Přesto spolu za necelé čtyři roky začali válčit. Zahynuly dva miliony Němců a dva miliony Rusů.
Ruský car Mikuláš II. Alexandrovič pobýval roku 1910 v Německu po celý měsíc říjen, konkrétně v Hesensku. "V rodišti a bývalé vlasti manželky, kam carevna už dávno toužila zavítat," připomněl český tisk tehdy známá fakta o Alici Hesenské, ze které se roku 1894 stala carevna Alexandra Fjodorovna. "A bylo by hříchem, aby panovník nenavštívil panovníka, dlí-li v jeho říši," přemítal tisk.
Car seděl uprostřed
Ruský car Mikuláš II. Alexandrovič a německý císař Vilém II. Pruský se nakonec sešli v pátek 4. listopadu 1910 na zámku Sanssouci v Postupimi u Berlína. "Císařovna a princezny očekávaly cara Mikuláše v lasturovém sále," informovala z Berlína císařská kancelář. Následovala hostina v prvním poschodí zámku. "Při hostině seděl car Mikuláš mezi císařem a císařovnou," dozvěděli se několik podrobností o hostině i čeští čtenáři. Car rozdal významným hostům několik vyznamenání - řády svatého Ondřeje a řády Alexandra Něvského.
Český tisk nesl návštěvu cara v Německu poněkud nelibě. Hlavně mnozí domácí rusofilové litovali, že se car nevydal i za rakouským císařem do Vídně. "Car vyhnul se Rakousku velkým obloukem, aby se nemusil setkat s rakouským panovníkem," bylo konstatováno.
Válka by byla šílenstvím
Mocnosti si už totiž v té době Evropu propachtovaly. Rusko se drželo přátelství s Velkou Británii a Francií. Německo, Itálie a Rakousko-Uhersko zase tvořily obranný svazek zvaný Trojspolek. Návštěva cara Mikuláše na německém císařském dvoře tedy byla určitým překvapením.
Petrohradský deník Novoje Vremja ovšem ujišťoval čtenáře, že setkání přinese dlouholetý mír mezi Německem a Ruskem. "V tomto okamžiku jest bezúčelným zkoumati, které z obou sousedních říší jest tradiční přátelství prospěšnější," uvedl deník Novoje Vremja a zdůraznil, že oba panovníci jsou si vědomi, "že jich nepřátelství by bylo šílenství".
Německo s Ruskem tehdy opravdu sousedilo, neboť Varšava s centrálním Polskem byla okupována ruskou armádou. Obě mocnosti tak měly společnou hranici na území dnešního Polska.
Perská otázka
Při slavnostní tabuli v pátek 4. listopadu 1910 v Postupimi se hovořilo nejen o zachování míru mezi Ruskem a Německem. Řeč přišla i na společné vojenské zájmy v Persii či na Balkáně. Císař Vilém II. naznačil, že vojenským akcím Ruska v Persii nechává volnou ruku, čímž byl silně pobouřen ruský spojenec za kanálem La Manche - Velká Británie.
Osudy novodobých césarů
Netrvalo dlouho a oba panovníci a tolik proklamovaní "míroví sousedé" se pustili do bratrovražedné války. Ta vypukla v srpnu 1914 a během čtyř let zahubila na dva miliony Němců a stejné množství Rusů. Oba novodobí césarové krvavý válečný spor Němců a Rusů ve zdraví přežili. Cara Mikuláše II. zavraždili až jeho "milovaní Rusové" nedlouho po bolševickém povstání v červenci 1918.
Německý císař Vilém II. se po své abdikaci v roce 1918 uchýlil do poklidného exilu v Nizozemsku a zemřel až v roce 1941. Údajně velmi potěšen tehdejšími Hitlerovými válečnými úspěchy ve Francii.
