Havárie
Šílený let inženýra Kašpara. Bloudění po nebi a strmý pád

14. říjen 1911: Inženýr Kašpar zabloudil při letu do Jičína a přistál na poli u Kostomlat. Znova vzlétl, opět zbloudil, načež se stroj zřítil u Pardubic.

Celý národ v sobotu 14. října 1911 s napětím očekával zprávy od pardubických lékařů Theina a Kučery, kteří si vzali do péče poraněného prvního českého letce Jana Kašpara.

Zabloudil nad Novým Bydžovem

"Z celých Čech docházejí telefonické a telegrafické dotazy po zdravotním stavu inž. Kašpara," informoval deník Národní politika. Lékaři konstatovali, že inž. Kašpar stěžuje si na bolesti na prsou, jež nastaly následkem prudkého nárazu do aparátu. Zároveň prohlásili, že stav pacienta je uspokojivý. "Horečka se nedostavila, doufáme, že vážnější komplikace nenastanou," řekli lékaři Kučera a Thein. Celé odpoledne pak Kašpar přijímal vzácné hosty, kteří se zajímali o jeho nešťastnou havárii u Pardubic. Mimo jiné přišel k jeho posteli starosta Pardubic Prokop, kníže Kinský či hrabě Henkel.

Průkopník české aviatiky absolvoval šílený let, z něhož málem nevyvázl živ. Kašpar měl v neděli 15. října předvádět svoje umění v Jičíně a jako obvykle si usmyslel, že na exhibici doletí po vlastní ose, zatímco jiní letci nechávali svoje stroje na předváděcí místa převážet povozy či nákladními vlaky. Kašpar proslul jako dobrodruh, který se dopravuje vzduchem ze svého domáckého letiště v Pardubicích. Tak tomu bylo i v pátek 13. října, když se jeho stroj vznesl nad Pardubice. Bylo přesně 11.30 hodin. Nad Novým Bydžovem ale "kormidelník aeroplánu" ztratil orientaci.

Kašpar ztrácí podruhé směr

"Letěl do Jičína, ztratil směr nad Novým Bydžovem a pouchýlil se na západ. Poznav věž zámku v Lysé nad Labem, odhodlal se přistáti. Byl v Kostomlatech u Nymburka. Odtud telegrafoval do Jičína pro benzin. Zatím však ochotný motocyklista, jehož inž. Kašpar ani nezná, opatřil mu z Nymburka něco benzinu," vylíčil první problémy aviatika deník Národní listy.

To už měl Kašpar za sebou hodinu letu a sto kilometrů ve vzduchu. Následoval start na poli u Kostomlat, což byl vůbec první domácí vzlet mimo plochu letiště. Jenže Kašpar opět zbloudil v oblacích. "V houstnoucí mlze ztratil směr podruhé a místo k Jičínu letěl ke Kolínu. Poznav tento pod sebou, rozhodl se pokračovat do Pardubic. Tam vzíti kompas, který ráno při odletu pokládal za zbytečný, a letět znovu do Jičína."

Úmysl tento zmařila nehoda, když se stroj těsně na letištěm převrátil a padal k zemi. "Vlastní příčinou pádu byl prasklý drát výškového kormidla. Inž. Kašpar neměl času, aby nějak pádu zabránil, poněvadž letadlo najednou udělalo přemet a čelem řítilo se k zemi. V kritickém okamžiku pustil kormidlo a chytil se křečovitě stožáru, na nějž jsou upevněna křídla, a tak se zachránil před smrtelným úrazem. Šaty byly na něm úplně rozedrány."

Marné čekání na slavného aviatika

Dramatické odpoledne prožili ten den také obyvatelé Jičína, kteří napjatě čekali na přílet prvního "báječného muže na létajícím stroji". Věděli, že z Pardubic vystartoval v 11.30, ovšem v Jičíně nepřistál ani po dvou hodinách.

Dlouho ale nikdo netušil, co se stalo, neboť i automobil, který doprovázel Kašpara na zemi, ztratil letadlo už za Pardubicemi. Dav uklidnila až telegrafická zpráva o "štěstí v neštěstí", které měl Kašpar při havárii.

Pád v Pardubicích vylíčilo novinářům i několik očitých svědků. Zde je svědectví O. Kleina: "Bylo před 5. hodinou, když se zjevilo letadlo, které ovšem překvapilo. Ale přece jeho zjevení přineslo úlevu, neboť odpoledne už vznikaly obavy o osud inženýrův. Snášel se klidně dolů; v tom v poslední už zatáčce se najednou letadlo postavilo skoro na hlavu a prudce sjelo dolů. Byl to hrozný okamžik. Inženýr Kašpar byl chvíli ve mdlobě; záhy však nabyl vědomí a na vozíku s koněm, jenž přijel k místu neštěstí, se nechal dovézti do Pardubic."

Nedělní exhibice v Jičíně ale nebyla zmařena. Místo Kašpara se rozhodl předvést letecké umění jeho žák Evžen Čihák.