15. prosinec 1910: V poslanecké sněmovně se obávají epidemie spály. Nemoc do parlamentu zanesl jeden z poslanců.
Vláda padla, parlament však dále jednal (o demisi vlády píšeme ve Stoletém kurýru z 11. prosince 2010). V půli prosince 1910 však hrozilo, že ve sněmovně vypukne epidemie spály.
Svědčí o tom zápisy z parlamentního jednání, které 15. prosince 1910 otiskly pražské Národní listy. „Jste ochoten chrániti poslaneckou sněmovnu před nebezpečím nákazy spálou?" Takto zněl dotaz na předsedu sněmovny z úst poslance Malika, kterému se nelíbilo, že kolega Verstovšek navštěvuje parlament, i když onemocněl nakažlivou spálou.
Malik si stěžoval, že nyní může snadno onemocněti celá poslanecká sněmovna. „Verstovšek sněmovnu navštěvuje proti zdravotním předpisům," ukázal Malik na kolegu a vzbudil tak v parlamentu všeobecné veselí. Humorně laděná byla i odpověď předsedajícího poslance: „Proti spále pranic nepomáhá poslanecká imunita." Předseda nicméně vyzval nemocného Verstovšeka, aby taktně zvážil, zda je jeho přítomnost v říšské radě nutná. Nutno ale dodat, že v roce 1910 platilo, že poslanec, který byl nepřítomen jednání ve sněmovně, ztrácel pro tento den nárok na tučné poslanecké diety.
Z pohledu současných lékařů poslanec Verstovšek skutečně vážně ohrožoval sněmovnu. Spála je infekčním onemocněním, které se šíří vzduchem už při pouhém mluvení nakaženého. V roce 1910, dávno před vynálezem penicilinu, byla spála prakticky neléčitelnou nemocí. Vnějším příznakem nemoci je takzvaná spálová vyrážka, která má obvykle podobu světle červených teček ale může se projevit pouze jako zdrsnění pokožky.
