28. leden 1911: V čínském Charbinu a okolí řádí plicní mor. "Ráno nalézají se vždy na ulicích hromady mrtvol," dočetli se o moru čtenáři Národních listů.
Plicní mor, který se šířil Čínou, dorazil koncem ledna 1911 i do Pekingu (dle dobového českého tisku Pekin). "Tři další čtvrtě Pekinu byl zachváceny morem. Nejvíce je zamořeno Tatarské město. K provádění zdravotních opatření všude se používá vojska," informovala Národní politika v sobotu 28. ledna 1911.
Oficiálně však Peking hlásil jen osm obětí moru. Epicentrem epidemie se totiž stala severovýchodní Čína, především okolí města Charbin v Mandžusku.
Lidé schovávají mrtvoly v domech
"Všechna města a všechny vesnice v okruhu několika mil od Charbinu jsou úplně zamořeny," informovaly o situaci Národní listy.
"V městě Chudžaganu zemřelo morem 4000 obyvatel. Vojáci dostali rozkaz, aby stříleli na psy, kteří mrtvoly, na ulicích ležící, požírají. Celé části města byly již spáleny, nepochybně bude musit býti spáleno celé město, které 30 000 obyvatelů čítá. Obyvatelé ukrývají mrtvoly v domech, nechtějíce přijít do isolačních baráků, což za jistou smrt považují. Ráno nalézají se vždy na ulici hromady mrtvol, kteréž tam v noci byly naházeny. Na tisíce mrtvol je v okolí nepohřbeno," líčily Národní listy morovou epidemii v Číně.
Kdo onemocní, je ztracen
Z Číny do Prahy přicházely stále hrozivější zprávy. Nejpodrobněji o "černé smrti" informovaly Národní listy, které měly v Rusku zvláštního sibiřského dopisovatele, který posílal denní telegrafické zprávy.
"Ve vylidněném Charbinu denně umírá přes 200 osob. K nebi stoupá dusivý dým z četných domů, jichž obyvatelstvo vymřelo a jež jsou z úředního nařízení zažehány," informoval sibiřský zpravodaj 3. února 1911. "Čínský generální lékař Dr. Wu v Charbinu potvrzuje, že zuřící epidemie plicního moru vyniká neobyčejnou silou a zhoubností. Neslyšel o žádném případu vyléčení: kdo onemocní, je ztracen."
Fakta o epidemii
Podle současných údajů vypukl v Číně mor na sklonku prosince 1910 a postupně se šířil hlavně v městech kolem Mandžuské železnice. Do jara 1911 nemoc zabila asi 60 až 100 tisíc lidí.
Inkubační doba plicního moru se odhaduje na dva až tři dny. Nemoc přichází náhle a silně, často je provázena nevolností, vysokými horečkami, bolestmi hlavy, svalů a kašlem s krvavými hleny. Prakticky všichni neléčení pacienti umírají, příčinou bývá kolaps dýchacího ústrojí a krvácení. Úmrtnost je vysoká i dnes, neboť vážným následkům lze předcházet jen podáním speciálních antibiotik nejpozději 24 hodin po prvních příznacích nemoci. Plicní mor se v roce 2010 objevil například v Ugandě a znova i v Číně.
Plicní mor je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nejvzácnější formou moru. Přenáší se mezi lidmi vzduchem, především při kašlání.
