11. říjen 1910: Francouzský premiér přišel na geniální nápad, jak zastavit stávku železničářů, která ochromila Paříž i většinu Francie. Všechny protestující ve věku branné povinnosti hodlá poslat na vojenské cvičení.
"Stávka je politického a revolučního rázu, nikoli rázu hospodářského," nechal se slyšet francouzský premiér Aristide Briand v úterý 11. října 1910. Zpochybnil tak už v zárodku stávku železničářů, která vypukla 10. října. Stávkující se marně ohrazovali, že protestují výhradně kvůli nízkým platům a špatným pracovním podmínkám.
Předseda vlády Briand byl rozhodnut stávku rychle ukončit a oznámil, že vláda chystá zveřejnění dekretu, kterým povolá do armády všechny železničáře, na něž se vztahuje branná povinnost. Tedy drtivou většinu stávkujících mužů. A vojsko ve zbrani mezitím převezme správu národní železnice.
Námořníky do lokomotiv
"Vláda v případě potřeby použije za strojvůdce a topiče strojníky námořnictva," mimo jiné plánoval Briand. Železničáři totiž stávku označili za časově neomezenou, dokud nebudou splněny jejich požadavky. Atmosféra byla krajně napjatá. "Jest pravděpodobné, že vůdcové hnutí budou zatčeni. Vláda učinila velmi ostrá opatření. Železniční trati obsazeny vojskem," přemítal francouzský tisk.
Protestujícím však nechybělo revoluční nadšení. "Mezi stávkujícími se tvrdí, že stávka potrvá asi týden a že vítězství stávkujících je nepochybné," popisovali novináři náladu mezi protestujícími. Premiér Briand ale 12. října skutečně železničáře mobilizoval, svůj krok zdůvodnil vojenským nebezpečím ze strany Německa. Vláda vyhlásila, že k armádě musí nastoupit celkem 29 228 železničářů a cvičení budce dlouhé jednadvacet dnů.
Paříž hladoví
U veřejnosti přitom stávka neměla velkou podporu. Automobil vlastnil málokdo, silniční síť byla prachmizerná a vlak byl jediným dopravním prostředkem. Když stály lokomotivy, stála i práce, statisíce Francouzů se nedostaly do zaměstnání. Už po dvou dnech protestů výrazně vázlo i zásobování Paříže. "Paříž jest nyní následkem stávky odříznuta od světa a je zde již pociťován citelný nedostatek potravin," líčil tisk. Nápad premiéra vlády byl ale politicky geniální. Na vojenské cvičení se většině protestujících železničářů nechtělo a vůdcové stávky se dostali do vzájemných sporů.
Skupinky radikálně naladěných "ajznboňáků" navíc vyšly do ulic hlavního města, kde se střetly s policií. Jednota železničářů byla vážně narušena a stávka se chýlila ke konci. "Stávkové hnutí považuje se již za ukončené," dozvěděli se pak v sobotu 15. října i čtenáři českých novin.
Co udělá Sarkozy?
Časově neomezená stávka francouzských dopravců je paradoxně oznámena i na letošní 12. říjen. Akce tak bude i neplánovaným připomenutím obrovské železničářské stávky, která ochromila zemi právě před sto lety. Dnešním Francouzům se nelíbí připravovaná důchodová reforma, ale rozhodně se nemusí obávat, že by je premiér Sarkozy poslal na vojnu. Povinná vojenská služba už byla ve Francii zrušena.