22. a 23. leden 1911: Pobuda s klackem: „Kolikpak je hodin, milostpane? - Pán: „Moc pozdě pro vás, hodinky už mi před chvílí vzal váš kolega."
Vtip o nočním pobudovi a hodinkách je určitě aktuální i sto let po zveřejnění v rubrice „Z domácího humoru" v pražské Národní politice. Stejně jako ten následující na téma alkoholismus.
Lékař k nemocnému: „Pamatujte si, pane, láhve s vínem, to jsou vaši vrahové!" - „Však já taky s nimi podle toho zacházím. Chovám je v temném, chladném sklepení a přijdou-li na denní světlo, jde jim o hrdla."
Humor politický, šibeniční i erotický
Následující žertík měl před sto lety politický nádech. Pranýřoval poklonkování pražských radních.
Před Staroměstskou radnicí v Praze pozoroval Angličan orloj a ptá se kolemjdoucího: „Povězte mi, proč tam smrt pořád kývá hlavou? - „Milý pane," odtušil tázaný, „to je vidět, že jste cizinec, jinak byste věděl, že tady na radnici kejvá všechno hlavou."
Češi vždycky milovali černý humor. Šibeniční jsou i dva následující vtipy o tchyních.
Soudce: „Máte ještě nějaké přání? - Delikvent: „Ano, chtěl bych před popravou viděti ještě svou tchyni v kalhotové sukni."
Tchyně: „To vám bylo dnes veselé v divadle. Musila jsem se smát, až jsem byla půl mrtva." - Zeť: „Na to by se měla jíti podívati ještě jednou!"
Následující dva vtipy reagovaly na dobový civilizační pokrok, ovšem i na prolhané pronajimatele letních bytů.
Nájemce letního bytu přistěhovav se: „Vždyť jste mně psali, že máte elektrické světlo v domě? - Hospodář: „Kačenko, skoč do komory a přines elektrickou kapesní lucerničku, co tu v loni hosti zapomněli."
Frantík, pohlížeje na vlaštovky na elektrických drátech: „Maminko, kde budou ty vlaštovky sedět, až se bude telegrafovat bezdrátovou telegrafií?"¨
Erotickému humoru se dařilo v každé době.
Slečna: „Vy chcete na mně políbení? Vždyť vás znám teprve hodinu! - Pán (vytahuje hodinky): „Nuže tedy, co byste tomu řekla, kdybych přišel zase za hodinu?"
Aktuální vtip o sčítání lidu
Roku 1911 probíhalo v českých zemích sčítání lidu (to čeká Česko i v březnu 2011).
Sčítací komisař: „Jste tady přítomný trvale, nebo jen na čas? - Nájemník: „To, prosím, přijde na domácího. Jestli nepřirazí, tak trvale."
A nakonec jeden vtip, který si už v roce 1911 pohrával s podnes oblíbeným studentským výrazem pro bezbřehé opíjení se.
Známý český mecenáš dal mladému talentovanému malíři tisíc korun na studijní cestu do Paříže. Ale malíř byl člověk-vítr a studoval raději Prahu. Milionář se o tom dověděl a napsal malíři na korespondenční lístek významné slovíčko: - „Paříž?!" - „Pařím!" Odpověděl lakonicky mladý malíř.
