Atentát
Zastřelený ruský premiér byl pohřben, vrah odsouzen k smrti

23. září 1911: Čestné salvy z pušek ukončily pohřeb zastřeleného ruského předsedy vlády. Ve stejný den byl vrah odsouzen k smrti.

Sobotní český tisk z 23. září 1911 přinesl dvě zásadní zprávy z Ruska. V Kyjevě byl v pátek 22. září pohřben zavražděný ruský premiér Pjotr Arkaděvič Stolypin a jeho vrah Dmitrij Bogrov se týž den dočkal rozsudku, jenž ho poslal na šibenici.

"Rakev byla za hlaholu zvonů a za sborového zpěvu nesena vysokými hodnostáři ku hrobu. Když byly vystřeleny tři salvy, byla hrobka uzavřena," informoval český tisk o průběhu pohřbu.

Zpráva z procesu nad vrahem Bogrovem zněla následovně: "Bogrov přijal rozsudek smrti s klidem, který zachovával po celé přelíčení. Přiznal se úplně ke všemu. Obhájce odmítl slovy: - Neměl by účelu. - Po svém odsouzení prohlásil, že má hlad, a žádal, aby mu byl podán pokrm."

Msta a řádění ruské revoluce

Co se vlastně v Rusku před sto lety stalo? Pjotr Arkaděvič Stolypin (1862-1911) byl ruským premiérem od roku 1906 a jeho vláda byla spojena s mnoha moderními politickými a hospodářskými reformami, kvůli nimž získal i mnoho nepřátel. Ruskými anarchisty a revolucionáři z roku 1905 byla však nenáviděn a považován za stejného reakcionáře, jakými byli jeho předchůdci na postu ministerského předsedy.

Atentát na Stolypina byl spáchán 14. září 1911 v kyjevském divadle při představení Pohádky o caru Saltánovi z pera ruského klasika Alexandra Sergejeviče Puškina. V hledišti byl přítomen i ruský car Mikuláš II. a pražský deník Národní politika se krátce po atentátu podivoval, že atentátník nezamířil do carské lóže: "Msta a řádění ruské revoluce poděsily znova všecku veřejnost, a snadnost, s kterou byl útok proti Stolypinovi proveden, ukazuje, jak klidně mohl střílející nihilista mířiti v kyjevském divadle ještě výše – až do carské lóže."

Premiér se pokřižoval a spadl na zem

Střelbu v kyjevském divadle vylíčila Národní politika velmi barvitě: "Po výstřelech zachvátilo celé divadlo ohromné zděšení. Všecky zraky obrátily se k carské lóži, ale bylo ihned patrno, že tam nebyl nikdo zraněn. Současně však volalo se z druhé strany: - Ministerský předseda jest postřelen! Vidělo se, jak Stolypin zavrávoral a dělaje znamení kříže směrem k carské lóži k zemi klesl. Chvíli zůstali všichni jako zkamenělí, znenadání ozvalo se však bouřlivé provolání slávy carovi. Vše se vrhlo na mladíka, v němž poznán útočník. Revolver byl mu vyrván, on sám pak sražen k zemi."

Stolypin umřel čtyři dny poté. Jeho vrah se jmenoval Dmitrij Bogrov (1887-1911) a pocházel z rodiny úspěšných židovských obchodníků z Kyjeva. Po studiu práv se přidal k ruským revolucionářům (socialističtí revolucionáři – eseři) a koketoval i s dalšími anarchistickými proudy. Údajně z rozčarování nad chaotickou a málo radikální činností těchto hnutí ale začal spolupracovat s tajnou policií a prý postupně udal až stovku kolegů z revoluční scény. Několik dnů před atentátem Bogrov oznámil šéfovi tajné policie v Kyjevě, že se v divadle chystá atentát na premiéra. Policie proto v den představení pozatýkala řadu podezřelých, sám Bogrov byl však zajištěn jen krátce a šéf tajné policie mu poté dokonce daroval lístek na večerní představení.

Ruští historikové dodnes nedokázali uspokojivě vysvětlit, kdo stál za atentátem. Zda Bogrov střílel jen ze své vůle v rámci revolučního přesvědčení, nebo byla akce koordinována s tajnou policií, která dostala k atentátu příkaz od protireformních politiků - či dokonce přímo od cara.

Atentátník Dmitrij Bogrov byl oběšen 26. září 1911. V televizním hlasování o největšího Rusa v roce 2008 se bývalý premiér Stolypin umístil na druhém místě, hned za Alexandrem Něvským, legendárním ruským knížetem třináctého století.