Zemřel miliardář Rothschild, nejvlivnější muž státu

13. únor 1911: Ranila ho mrtvice, když vylézal z vany. Tak zemřel největší miliardář v zemi Albert Salomon baron Rothschild.

Když 11. února 1911 náhle zemřel Albert Salomon baron Rothschild, čeští novináři ho v nekrolozích vylíčili jako lidumila a dobrého hospodáře, ale také jako průměrného správce zděděného majetku, špatného fotografa i sportovce a velkého sukničkáře.

Toužil se vyrovnat císaři

Jisté je, že bez barona by Rakousko-Uhersko finančně živořilo a například by si nemohlo dovolit stavbu válečných křižníků - dreadnoughtů, na které poskytl úvěr právě bankovní dům Alberta Rothschilda.

Podle nekrologu v Lidových novinách měl totiž zesnulý Rothschild jediný cíl. Nestačilo mu, že byl  nejbohatším mužem v celé říši, toužil i po rovnocenném postavení s císařem a arcivévody.

"Jeho aristokratické sklony omezovaly se na radost z toho, mohl-li se pohybovati ve feudálním ovzduší a míti formální přístup ke dvoru. Proto mohla rakouská vláda získati ho tak snadno pro myšlenku, aby terstské dreadnoughty byly stavěny na jeho účet," uvažoval autor nekrologu v Lidových novinách, který vyšel v úterý 14. února 1911, což byl den Rothschildova pohřbu. Rothschildův židovský původ však císaři bránil, aby z barona učinil tajného císařského radu, což byla bankéřova nejvyšší meta.

S císařskou rodinou tedy Albert Rothschild alespoň udržoval formální přátelství. Císařův nástupce František Ferdinand dokonce v srpnu 1910 navštívil Rothschilda na jeho letním sídle.

Znamenitý finančník, nebo sukničkář?

Jak Rothschild zemřel, to 13. února 1911 podrobně vylíčila Národní politika: "Baron Rothschild byl stár 67 let. Rozstonal se teprve v úterý 7. února, v pátek mu bylo lépe a v sobotu ráno si dal připraviti ve svém vídeňském paláci v Heugasse koupel, ze které když vystupoval, náhle ho ranila mrtvice."

Národní politika zhodnotila osobnost zesnulého barona velmi kladně: "Byl to znamenitý finančník, který po dobu svého 37letého náčelnictví závodu dovedl míti rozhodný podíl a vliv v našem hospodářství státním." 

Komentátoři z Lidových novin to viděli jinak. Rothschild byl prý jen „bezvýznamnou figurou", která nudně a bez nápadu spravovala rodinné jmění. "Ani jednu myšlenku neprovedl s obrovským tím kapitálem, v kterém se probíral, ani jediný velký čin pro budoucnost, ničím nepřispěl ke zvýšení podnikavosti, průmyslové nebo obchodní potenci v hospodářském obvodu a prostoru, kde vládl volně jako král."

Lidové noviny prohlásily Rothschilda za "tuctového milovníka sportu a fotografa" a za nevěrného otce sedmi dětí. Vyčítaly mu hlavně jeho skandální vztah s manželkou vídeňského herce Girardiho, který svého času rozbouřil vídeňskou smetánku.

Pražská Národní politika byla k zájmům barona Rothschilda vstřícnější: "Pro zálibu fotografoval a maloval. Obíral se mathematikou a hvězdářstvím a na jednom ze svých panství v Langau si dal postavit hvězdárnu."

Miliony pro chudé Židy

Majetek zesnulého si dobový tisk nedovolil přesně odhadnout. Prý šlo o miliardy korun, přičemž hodnota tehdejší koruny stoupla po dalších sto letech zhruba o sto procent (například při srovnání hodinových dělnických platů z roku 1911 a 2011).

Jen na daních, které měli zaplatit příbuzní zemřelého barona, měl rakouský stát získat asi 24 milionů korun. V závěti, kterou po sobě Albert Rothschild zanechal, bylo pamatováno především na chudé Židy. Například Židovská obec ve Vídni získala pro chudé 100 tisíc korun (asi 10 milionů dnešní měny) a Židovská obec v Budapešti 50 tisíc korun, což byl v roce 1911 roční plat rakouského ministerského předsedy.

Ve Vídni i v Ostravě zavlály po Rothschildově smrti černé prapory. V ostravských Vítkovicích, kde Rothschild vlastnil důl, koksovnu a železárny, byl černý prapor dokonce vyvěšen i na katolickém kostele.

Pohřeb se konal „za neobyčejné účasti" v úterý 14. února 1911 na centrálním hřbitově ve Vídni. Z Ostravy přijela delegace horníků "se svítilnami a kopáči" a deputace hutníků z Vítkovických železáren, ačkoliv se Albert Rothschild ukazoval v Ostravě jen několikrát za rok na zasedáních správních rad. To pak obyčejně přespal na zámku v Šilheřovicích u Ostravy, který náležel k rodinnému majetku (roku 2009 dokonce Rothschildové požádali český stát o jeho navrácení).

Nad Rothschildovou rakví stáli ministr financí, vnitra a školství, představitelé vysoké šlechty, bankéři z celé Evropy, ostravský starosta i představitelé mnoha nadací, které zesnulý financoval.