Nález Žižkovy lebky
Zkoumá se, zda vojevůdcova kostra není podvrh

26. a 27. listopad 1910: Kostru vojevůdce Jana Žižky objevili zedníci v čáslavském kostele. Přivolaní archeologové ale naznačují, že jde o podvrh. 

V sobotu 26. listopadu 1910 dostali Češi mimořádný dar. V kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi byl nalezen hrob hrdiny z dob husitských válek Jana Žižky z Trocnova. Národ Aloise Jiráska byl dojat, alespoň první dny po unikátním objevu. Také český tisk ovládlo všeobecné nadšení z nálezu a do Čáslavi odjeli reportéři předních listů. Za pár dnů se ale objevily první pochybnost. Cedulka objevená u Žižkových ostatků byla prý napsána zprzněnou latinou, navíc současným perem. Její stáří bylo datováno k listopadu 1910!

Telegram do Národních listů

Do redakce pražských Národních listů přišel v sobotu 26. listopadu 1910 tento telegram: "Hrob Žižkův nalezen? Při provádění restaurace děkanského kostela svatého Petra a Pavla - kterou provádí již po dvě léta architekt pan Kamil Hilbert - bylo pátráno po neznámém hrobu našeho věkoslavného reka Jana Žižky z Trocnova. Dnešního dne přišli zedníci při otloukání omítky v kapli pod věží, kterou lid zove kaplí Žižkovou, na zazděný výklenek."

Nález zedníci neprodleně ohlásili na faře i na radnici a do kostela po chvíli dorazil starosta města, městský archivář i další lidé. Telegram vylíčil, že všichni s napětím sledovali, jak byl po odbourání zdiva výklenku nalezen náhrobek a po jeho odtažení stará papírová deska. Na ní se nacházel latinský nápis: "Ossa incliti ducis Bohemiae Joannis Žižka in muro aversaris claudestine asservantur." V překladu: "Kosti slavného vůdce českého Jana Žižky v protější zdi tajně se chovají."

Pět dní starý falzifikát

"Na protější zdi skutečně nalezen nový výklenek a po jeho vybourání se přišlo na zbytky kostry, mezi nimi hořejší část lebky patrně ze staršího muže s orličím nosem, kosti hnátní, zbytky menších kostí a zbytky zetlelé látky," popisovaly Národní listy v neděli 27. listopadu 1910 další sled událostí.  

To už byla na cestě z Prahy do Čáslavi archeologická komise Akademie věd a umění z Prahy. Ředitel Zemského archivu v Praze Vojtěch Nováček, rovněž člen komise, záhy vyděsil čáslavskou radnici. Když si prohlédl onu údajně starobylou cedulku s latinským nápisem, prohlásil: "Pánové, tato destička jest pět dní stará!"

Kostra měla být spálena

Tisk se ale o Nováčkových pochybnostech hned nedozvěděl a dále básnil o zázračném nálezu, neboť historikové dosud mínili, že hrob Jana Žižky v čáslavském kostele byl po Bílé hoře zničen.

To dokládal i historický dokument ze 17. století, který líčil snažení čáslavského faráře Anselma Gramsciho: "Gramsci kosti strašlivého Žižky, totiž zastánce husitského kacířství, tajně ukryté mezi stěnami děkanského kostela, s vymodleným štěstím našel, dal je vykopat a vykopané rozhodl na příkaz pražské konsistoře ve smolné nádobě rukama katovýma na čáslavském náměstí před přihlížejícím nesmírným množstvím lidí spálit a popel rozptýlit do vzduchu."

Národní zklamání a nová šance z roku 1980

Až 2. prosince 1910 přinesla Národní politika podrobnou zprávu zemského archiváře Vojtěch Nováčka, která byla velkým zklamáním pro veřejnost.

"Nápis je psaný ocelovým perem a zcela novým inkoustem. Původce nápisu byl člověk, který nemá ani potuchy o latině, natož o historii. Kousek, který neznámý místní patriot provedl, nelze nazvati, leč trestuhodnou hloupostí," zjistil Nováček.

Z Prahy přivolaný profesor Jiří Matiegka byl proto opatrný i při hodnocení tělesných ostatků. Matiegka mimo jiné uvedl, že prokázat pravost Žižkovy kostry bude obtížné. "Zjednání tohoto předpokladu bude vyžadovati delší doby," řekl diplomaticky.

Jak se později zjistilo, autorem naivního falza na destičce byl místní učitel a c. k. konzervátor V. V. Jeníček. Jeho písmo bylo dokonce soudně zkoumáno a byla zjištěna podobnost s rukopisem na podvržené tabulce. Padělatel psal ocelovým perem a moderní tuší.

Paradoxní je, že když stejné kosti v roce 1980 zkoumal profesor Emanuel Vlček, přiklonil se k tezi, že jde skutečně o kosti a lebku vojevůdce Jana Žižky. Zkoumání mozkovny potvrdilo, že patřila muži, který přišel v mládí o levé oko a v dospělém věku byl vážně poraněn na oku pravém. 

Dodnes však o pravosti Žižkových ostatků četní odborníci pochybují.