Loňská kontroverzní prohlídka kanceláře v budově České televize byla nařízena protiústavním způsobem. Ústavní soudci proto zrušili soudní příkaz vydaný Obvodním soudem pro Prahu 6. Prohlídku uskutečnilo ozbrojené komando Vojenské policie. Vyšetřovatelé podle Ústavního soudu (ÚS) před prohlídkou nevyčerpali všechny ostatní možnosti, jak se dostat k potřebným informacím. Česká televize rozhodnutí soudu přivítala.
Desítka vojenských policistů v kuklách a se samopaly vtrhla do budovy zpravodajství České televize loni 11. března. Ozbrojené komando hledalo spis Vojenského zpravodajství, který souvisel s kauzou bývalého šéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka. Policisté zabavili věci tří redaktorů, dokument ale nenašli. Věci později vrátili.
Podle Ústavního soudu prohlídka při daném stavu vyšetřování nebyla nezbytná. "Orgány činné v trestním řízení nevyčerpaly všechny možnosti, které měly k dispozici, aby si opatřily dostatek informací, aby zjistily, kdo byl vlastně původcem vyzrazení utajované informace," uvedl soudce zpravodaj Jiří Nykodým.
Ústavní soud připustil, že za určitých okolností může být omezeno právo na ochranu zdroje a svobodu projevu - zejména v situaci, kdy jsou ve hře vážné zájmy státu a jeho bezpečnosti. "Ale musí proto být dostačující důvody. Nestačí pouhá okolnost, že nějaká zpráva je označená jako utajovaná," řekl Nykodým.
Také státní zastupitelství při kontrole dospělo k závěru, že zásah byl nepřiměřený. Vojenská policie například zabavila i materiály, které s trestním řízením nesouvisely. Také inspekce zjistila, že policisté nepostupovali podle platných předpisů - nedostatečně informovali své nadřízené, špatně vyhodnotili bezpečnostní situaci v budově ČT a zvolili nesprávnou taktiku. Ve vojenské policii nastaly po kritizovaném zásahu personální změny. Jednotka, která jej provedla, zanikla.
Zvítězila nezávislost
Televize v ústavní stížnosti zdůraznila své specifické postavení nezávislého média. Soud údajně při vydání příkazu nezohlednil, že prohlídka ve zpravodajské redakci představuje závažné omezení svobody projevu. Postup orgánů činných v trestním řízení byl podle televize možná formálně legální, ale ve skutečnosti hrubě porušoval základní hodnoty demokratického právního státu.
"Rozhodnutí vítáme, rozsudek Ústavního soudu zpřesnil hranice svobody projevu především s ohledem na právo chránit zdroj informací. Důvodem, proč Česká televize ústavní stížnost podávala, bylo právě to, aby se do budoucna předešlo podobným zásahům do práce nejenom České televize, ale i ostatních médií a jejich práva chránit zdroj a informace, s nimiž pracují," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí České televize Michaela Fričová.
Česká televize žádala kvůli prohlídce také změny v trestním řádu a vysílacím zákonu, soud jí ale nevyhověl. Nález Ústavního soudu teoreticky umožňuje televizi žádat od státu úhradu případné újmy způsobené prohlídkou.
