Vědci z Arizonské univerzity pracují na revoluční technologii zobrazování, která by během příštích deseti let mohla vyústit v prezentaci skutečně trojrozměrného rozpohybovaného obrazu, viditelného reálně, plasticky a bez pomocných brýlí. O významném pokroku v mnohaletém výzkumu holografického videa ve svém čtvrtečním čísle informuje vědecký časopis Nature.
Přestože trojrozměrný předmět nebude podle nové technologie reálně zobrazen, divák bude mít možnost ho obcházet a sledovat z kteréhokoli úhlu. Lékaři mohou například být svědky vzdáleného chirurgického zákroku stejně detailně, jako kdyby pacient ležel přímo před nimi. Nedozírné možnosti se objevují v oboru reklamy a v průmyslovém designu, ale třeba i při vojenském výcviku.
Nový proces tvorby 3D obrazu je založený na technologii hologramu, dvourozměrného obrazového nosiče, který umožňuje trojrozměrný záznam a rekonstrukci světelného odrazu tak, aby vytvářel prostorovou iluzi. Dosavadní 3D technologie, která se využívá například ve filmovém průmyslu, je založena na jiném principu a skutečně trojrozměrný obraz nevytváří.
Podle profesora Nassera Peyghambariana dosáhl arizonský tým výrazného pokroku v posledních dvou letech. Ještě v roce 2008 byl odstup mezi jednotlivými snímky několikaminutový, což znemožňovalo vytvoření iluze pohybu. Nová verze zařízení, které promítá holografický obraz, dokáže vytvořit větší "snímky", mezi nimiž je odstup pouhé dvě sekundy.
Cílem arizonského týmu je vytvořit obraz člověka v reálné velikosti, který zasedá na firemní schůzi přesto, že fyzicky je nepřítomen.
Využít hologramy při tvorbě trojrozměrného obrazu se podle agentury Reuters pokouší zhruba pět výzkumných týmů na světě. Některým vědcům se už podařilo vytvořit holografické video s frekvencí 30 obrázků za vteřinu, ale rozměr zobrazení není větší než poštovní známka. Dosáhnout rozměrnějšího zobrazení označují vědci za velký problém.
Odborníci vývoj holografického videa přirovnávají k výzkumu prvního televizního signálu před 80 lety. Několik skupin se snaží dosáhnout kýženého efektu, ale zatím není jasné, která cesta povede k úspěchu.
Výzkum Arizonské univerzity financuje Národní vědecká nadace USA a americká armáda.
