České celoplošné televize čelí třem desítkám správních řízení ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli způsobu referování o případu týraného chlapce z Kuřimi. Rada bude zkoumat, zda se ČT, Nova i Prima nedopustily porušení povinnosti bezdůvodně nezobrazovat osoby vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. V každém správním řízení stanicím hrozí pokuta od 5000 do 2,5 milionu korun. Televize míní, že nepochybily.
Rada se bude zabývat reportážemi všech tří celoplošných stanic z období od 10. do 21. května. Devět řízení se týká ČT, z toho osm kvůli reportáži v Událostech a jednoho zpracování kauzy v Otázkách Václava Moravce. Stejnému počtu řízení čelí Nova, sedmi z nich kvůli referování o případu v Televizních novinách, dvěma kvůli pořadu Na vlastní oči. Deset řízení zahájila rada s Primou, a to kvůli devíti reportážím v 1. zprávách a jedné v pořadu Krimi live.
Šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Petrov v reakci na vyjádření rady řekl, že než se Česká televize rozhodla zveřejnit cokoliv, ať se to týká obrazových informací či třeba přepisů výpovědí, poradili se s právníkem. "Na základě toho jsme si jisti, že ČT v žádném ohledu nepochybila," uvedl Petrov.
Podle šéfredaktora zpravodajství Novy Petra Mrzeny bylo zveřejnění kauzy ve veřejném zájmu. "Od samého začátku, co tento případ sledujeme, důsledně dbáme na ochranu osobní identity týraného chlapce znemožněním jeho identifikace technickými prostředky," sdělil Mrzena.
Také podle mluvčího Primy Ladislava Pavlíka je televize přesvědčena, že reportáže byly odvysílány ve velmi silném veřejném zájmu. "A v kontextu zpravodajství o dané události nelze hovořit o tom, že by chlapec byl zobrazen bezdůvodně. Obličej chlapce byl navíc ve všech případech reportáží na Primě rozrastrován," řekl Pavlík.
Způsob referování českých médií o týraném chlapci před nedávnem kritizoval i Syndikát novinářů ČR. Vedení syndikátu v prohlášení z poloviny května uvedlo, že chápe snahu novinářů informovat veřejnost o týrání osmiletého chlapce, a působit tak proti lhostejnosti občanů v podobných případech. "Ale to neznamená, že má novinář oprávnění opatřovat a zveřejňovat informace, které jsou v příkrém rozporu s požadavky Etického kodexu novináře," uvedla komise.
Kodex novináře podle vedení ukládá novináři povinnost respektovat soukromí osob, zejména obětí trestných činů, dále dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí, dodržovat přísně zásadu presumpce neviny a neidentifikovat příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich jasného svolení.
"Zveřejnění výpovědí dítěte, jeho fotografií a zveřejňování detailů a spekulací o průběhu případu nemá nic společného s veřejným zájmem," uvedlo vedení syndikátu.
Foto: archiv