Za referování o případu týraného Ondřeje z Kuřimi obdržely všechny tři celoplošné televizní stanice od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zatím pouze upozornění. Televize však sporné záběry vysílají dál a brání se: Vysíláme je rozostřeně, aby nebylo možné určit identitu chlapce. Nelze je však pominout, neboť jsou důležitou součástí celé kauzy.
Podle rady porušila ČT, Nova i Prima zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a to konkrétně povinnost "bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost".
"Debatovali jsme o tom, zda odlišit první výskyt od těch dalších. Při prvním promítnutí záběrů by pak neplatilo slovo bezdůvodně, protože se jedná o zpravodajskou informaci. Následně už se však televize víceméně pásly na tom, že video uveřejňovaly znovu a znovu," domnívá se předseda RRTV Václav Žák.
Pokud se rada k případu vrátí, hrozí televizím pokuta od 5000 do 2,5 milionu korun. "Nesmíme pokutovat dříve, než upozorníme," dodává Žák.
Žádná z televizí zatím upozornění od RRTV neobdržela. Případné pokuty se však nebojí. "Nešlo o bezdůvodné odvysílání, záběry byly odvysílány v rámci veřejného zájmu, neboť jsme plnili informační službu veřejnosti ve velmi závažné kauze. Nikdy jsme také neumožnili chlapce identifikovat," říká mluvčí ČT Martin Krafl.
Nesouhlas s rozhodnutím rady vyjadřují i dvě celoplošné komerční stanice. "Zveřejnění kauzy bylo ve veřejném zájmu. Od samého začátku, co televize Nova tento případ sledovala, dbala redakce zpravodajství důsledně na ochranu osobní identity týraného chlapce znemožněním jeho identifikace technickými prostředky," sdělila mluvčí TV Nova Veronika Šmítková.
Proti jakémukoliv dalšímu omezování ze strany RRTV se staví i konkurenční televize Prima. "Byl dán nejen dobrý důvod, ale dokonce i veřejný zájem na tom, aby veřejnost byla o takových událostech informována a aby byly záběry odvysílány. Tlak na omezování obsahu zpravodajství ze strany regulačního orgánu bychom vnímali velmi citlivě, a proto zvážíme, jakým způsobem se budeme po obdržení upozornění bránit," uvedl mluvčí televize Prima Ladislav Pavlík.
"Proti upozornění se nelze odvolat, nelze ho napadnout žalobou. V případě, že bude doručeno a nabyde tak právní moci, můžeme přikročit k sankcím," upozorňuje Žák.
Televize však mají ještě jeden argument: na rozdíl od některých tištěných a elektronických médií identifikaci chlapce znemožnili. To pro radu ale nemusí být podstatné.
Způsob, jakým televize o případu informovaly, kritizoval i Syndikát novinářů ČR. Chápe prý snahu novinářů informovat veřejnost o týrání osmiletého chlapce, neznamená to ale zveřejňovat informace, které jsou v rozporu s požadavky Etického kodexu novináře. Kodex je však závazný pouze pro členy syndikátu, ostatní novináři jsou pouze vyzváni k jeho dobrovolnému dodržování.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se zabývala reportážemi z období od 10. do 21. května. Devět správních řízení se týkalo ČT, z toho osm kvůli reportáži v Událostech a jednoho zpracování kauzy v Otázkách Václava Moravce. Stejnému počtu řízení čelí Nova, sedmi z nich kvůli referování o případu v Televizních novinách, dvěma kvůli pořadu Na vlastní oči. Deset řízení zahájila rada s Primou, a to kvůli devíti reportážím v 1. zprávách a jedné v pořadu Krimi live.
Ilustrační foto: Petra Mášová
