Vulgaritami z Big Brother se (ne)zabýval Ústavní soud

Začátkem října odmítl Ústavní soud (ÚS) stížnost televize Nova a potvrdil půlmilionovou pokutu za vulgární a hrubé scény v jednom z dílů pořadu Big Brother. Zároveň smetl se stolu návrh televize na zrušení části zákona, která zakazuje vysílat mezi šestou hodinou ranní a desátou večer pořady, které by mohly ohrozit mravní vývoj dětí.

Provozovatel Novy, společnost CET 21, napadla také část zákona, podle níž může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) za tento prohřešek uložit pokutu od 20 tisíc do 10 milionů korun. Ani s touto částí své stížnosti neuspěla.

Senát Ústavního soudu s předsedkyní Michaelou Židlickou se totiž návrhem ani blíže nezabýval a rovnou jej odmítl jako zjevně neopodstatněný. V usnesení se píše:

Úkolem Ústavního soudu není zabývat se porušením "běžných" práv fyzických nebo právnických osob, chráněných "běžnými" zákony, pokud takové porušení neznamená zároveň porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody. Z těchto důvodů ani skutečnost, že obecný soud vyslovil právní názor, s nímž se stěžovatelka neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k ústavní stížnosti.

V podstatě tak Ústavní soud potvrdil kritické stanovisko RRTV k televizním reality. Rada Nově za Big Brother vysílaný na podzim 2005 udělila pokuty celkem za 43,4 milionu korun, Primu potrestala za první řadu Vyvolených vysílanou ve stejné době sankcemi ve výši 22,5 milionu korun.

Televize se o pokuty za jednotlivé díly složitě soudí a proti nepříznivým verdiktům se odvolávají. Městský soud v Praze mnohé pokuty zrušil, některé vrátil z procesních důvodů zpět i Nejvyšší správní soud.

Hrubost i navádění ke krádeži

Dílu Big Brother odvysílanému 8. října 2005 ve 20.00 hodin, o kterém nyní (ne)rozhodoval Ústavní soud, RRTV vytkla „nevhodné formy komunikace, vulgaritu, hrubost včetně fyzického násilí, navádění ke krádeži za odměnu od organizátorů soutěže, častou prezentaci kouření a konzumace alkoholu“.

Po rozhodnutí ÚS tak nadále platí obsáhlý výklad Nejvyššího správního soudu, podle kterého jsou omezení obsažená v zákoně “v prostředí právního státu legitimní a jsou v souladu s veřejným zájmem, který je v tomto případě specifikován zájmem společnosti na řádné výchově dětí".

Soudci NSS také zdůraznili, že k postihu televize stačí pouhá možnost ohrožení fyzického, psychického a mravního vývoje nezletilých. Není tedy třeba dokazovat, že zařazením pořadu do vysílání k ohrožení vývoje mládeže skutečně došlo.

"Podle přesvědčení Ústavního soudu rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu se zákony i principy zakotvenými v Listině (základních práv a svobod). Svá rozhodnutí přehledně, srozumitelně a naprosto podrobně odůvodnil," uvedli nyní ústavní soudci.

Foto: ČTK